Bohumil Pečinka: Václav Klaus mladší není lídr, jen influencer
Na sobotním kongresu byl Václav Klaus mladší vedením ODS vyloučen ze strany. Již před tím byl vyzván k vystoupení z poslaneckého klubu. Při té příležitosti Václav Klaus starší prohlásil, že je nutné založit novou politickou stranu.
Není důležité hodnotit, jestli je parlamentní výrok Klause mladšího, který evropské směrnice přirovnal k židovským transportům, natolik nevkusný, aby kvůli němu musel být někdo vylučován z politické strany. Šlo jen o poslední kapku, po níž přetekl pohár trpělivosti, a jak víme, na poslední kapce je zajímavé jen to, že je poslední.
Když se Václav Klaus mladší stal poslancem, vnímala to řada pravicových voličů jako naději, že v ODS přinejmenším vznikne radikálnější křídlo, které se bude tematicky profilovat tak, aby občanští demokraté byli opět širokospektrální stranou jako v devadesátých letech. Tehdy vedle sebe v poklidu seděli liberálové i konzervativci a z jejich názorů se formoval program ODS.
Už po pár týdnech Klausova poslaneckého fungování se ukázalo, že nejenže o nic takového neusiluje, ale především nechápe podstatu politiky. Klaus mladší je přesně tím typem rýpavého intelektuála, před nímž druhdy varovával jeho otec. Ten kdysi napsal, že intelektuálové musejí v politice přijmout novou roli a jejich hlavní publikační tribunou musejí být sbírky zákonů. Současně by měli vytvářet skupiny lidí podobných názorů a získávat politickou podporu k prosazování svých stanovisek. To Klaus mladší nikdy nepochopil.
Od samého počátku byl oslněn desetitisíci příznivců na Facebooku a v politice chtěl všechno hned a teď. Když to nedostal, stavěl se do pozice uraženého génia. Dokonce i jeho Centrum pro občanské svobody, které založil jako pravicový think tank, omezilo svou činnost na věci spojené s jeho osobní prezentací. Ukázalo se jedno: Klaus mladší nemá schopnost svého otce vytvářet ony aktivní struktury lidí podobných názorů. Vystačí si s provokativními výroky na sociálních sítích. Osobnostně není politický vůdce, ale influencer.
Od prvního vstupu do sněmovny také necítil ani základní loajalitu ke straně, kterou tu zastupuje. Zároveň rezignoval na úsilí v ODS něco změnit. Ber mě, nebo neber, pojď se mnou, nebo nechoď. To byl základní přístup, kterým se prezentoval uvnitř ODS. Straníkům neposkytoval praktickou oporu, nejvýš je odkázal na své články. Proto nikdy nestvořil své křídlo, proto musí být každá strana, v níž se kdy ocitne, jen fanklubem jména Klaus. S tím se dá dostat do parlamentu, ale nelze na tom postavit pevnější stranické struktury.
