Pro protestující školáky je inspirací švédská dětská aktivistika Greta Thunbergová.

Pro protestující školáky je inspirací švédská dětská aktivistika Greta Thunbergová. Zdroj: ČTK

Ekologie naruby aneb Jak školačka Greta zachraňuje klima haldami plastového odpadu

IVAN BREZINA

Šestnáctileté švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové je v poslední době všude plno. Středoškoláci v 89 zemích světa (včetně ČR) pod jejím vlivem minulý pátek demonstrovali za záchranu klimatu. Na konci ledna se Greta vydala na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. Přednesla tam plamenný projev varující před globálním oteplováním. A jak této výzvě čelí sama Greta? To už taková sláva není.

Předním světovým manažerům, byznysmenům a politikům Greta Thunbergová v Davosu mimo jiné řekla: „Chci, abyste se ocitli v panice, abyste pociťovali strach, který každý den zakouším já. Řešení klimatické krize je největší a nejsložitější výzva, jaké kdy lidstvo čelilo. Musíme zastavit vypouštění skleníkových plynů.“

Plasty všude, kam se podíváš

Jak tedy bojuje proti skleníkovým plynům sama švédská školačka? Jak zachraňuje klima? Cestou do Davosu zveřejnila na Twitteru tuhle fotku, jak ve vlaku obědvá:

Greta Thunbergová ve vlaku na cestě do Davosu zdokumentovala, jak se stravuje.Greta Thunbergová ve vlaku na cestě do Davosu zdokumentovala, jak se stravuje.|Twitter

Na fotce si povšimněte deseti detailů:

1. Plastová krabička se salátem. Jde o balený výrobek koupený v nadnárodním řetězci 7-Eleven, takže zelenina cestovala bůhvíjak daleko. Krabička je jednorázová, po použití skončí v koši.

2. Lžíce z černého plastu (v krabičce se salátem).

3. Toastový chléb v jednorázovém plastovém sáčku, který po použití skončí v koši.

4. Pomazánka v plastové krabičce. Obal je jednorázový a skončí v koši. Při bližším pohledu si navíc všimneme, že pomazánka je tradiční arabský hummus, vyrobený švédskou firmou Sevan. Suroviny (cizrna, sezamová pasta, olivový olej a citronová šťáva) se ve Švédsku nepěstují a musejí se tam dovážet z Blízkého východu. Hummus koupený ve Švédsku je tedy velmi neekologický.

5. Plastový kelímek na nápoj – skončí v koši.

6. Plastová propiska (u kelímku, je vidět jen její tyrkysová špička). Po vypsání skončí v koši.

7. Plastová lahev s cestovní dezinfekcí na ruce (zcela vlevo). Lahev skončí v koši a samotná dezinfekce je symbolem zbytečnosti, neekologičnosti a plýtvání. Ruce si stačí umýt vodou, dezinfikovat se nemusejí. To ale Greta zřejmě netuší.

8. Dvě plechové lahve na vodu s plastovými uzávěry.

9. Plastová krabička (zcela vpravo, je vidět jen její roh).

10. Banány, které se do Švédska vozí nejblíž ze Španělska, ale většinou spíše z Jižní Ameriky.

Fotka dokazuje, že Greta pokrytecky káže vodu, ale pije víno. Během jedné jediné snídaně vyprodukovala haldu plastového odpadu. Bezostyšně používá, spotřebovává a konzumuje neekologické věci, při jejichž výrobě, přepravě a likvidaci se uvolňují kvanta skleníkových plynů. Gretina uhlíková stopa je tak obrovská, že pokud by se takto chovali všichni lidé na Zemi, byl by už dávno konec světa.

Absolutní vrchol pokrytectví

Kdyby to Greta s ochranou klimatu myslela skutečně vážně, nepoužívala by plasty, místo exotických banánů z druhého konce zeměkoule by jedla švédská jablka a místo cesty do Davosu by se tam propojila videokonferencí. Salát by si udělala doma do opakovaně použitelné krabičky a chleba zabalila do opakovaně použitelného látkového sáčku na pečivo. To je ale mimo její rozlišovací schopnosti. Zdržovalo by ji to přece od demonstrování. Po nás Greta samozřejmě chce, abychom se k přírodě chovali šetrně. Tedy nepoužívali plasty, jedli lokální biopotraviny, co nejméně cestovali. Prostě absolutní vrchol pokrytectví.

Připomíná to manažera Greenpeace Pascala Hustinga, který dvakrát měsíčně létal letadlem mezi Lucemburkem a Amsterdamem (380 kilometrů). A to navzdory kampani Greenpeace proti růstu objemu letecké dopravy, která podle organizace „hatí naši snahu na zastavení nebezpečných klimatických změn“.

Ekologičtí aktivisté prostě zásadně chtějí, aby se za ně uskromnili ti druzí.

Autor je redaktorem magazínu Víkend DNES.