Wikipedie stávkou odkryla vlastní pokrytectví a hlad po penězích
Česká Wikipedie spolu s několika dalšími verzemi této populární otevřené encyklopedie spustila ve čtvrtek jednodenní stávku, kterou protestuje proti možnému přijetí směrnice o autorském právu v Evropském parlamentu. Stejně jako jiné zájmové skupiny, má i Wikipedie na takový krok právo. V jejím případě je ale zarážející pokrytectví, s jakým k akci přistupuje.
Černá stránka, výstražný titulek psaný velkými písmeny a se zažlucenými slovy „poslední šance“. Styl známý spíše z dezinformačních webů dnes uvidí čtenáři, kteří se pokusí dostat k obsahu (nejen) české Wikipedie.
Encyklopedisté varují před údajným ovlivněním svobody internetu a internetové spolupráce, pokud v Evropském parlamentu projde směrnice o autorském právu, která by měla mimo jiné pomoci vydavatelům k férovějšímu postavení při jednáních s duopolem technologických gigantů Googlu a Facebooku.
Už první argument wikipedistů je lež. Směrnice cenzuru internetu nepřináší. Změnu dosavadní podoby sítě ale zcela jistě ano. A je otázka, zda současný stav, kdy si giganti bez zaplacení vezmou obsah vytvořený někým jiným a následně na něm vydělávají, je ten, který skutečně chceme. Pokud wikipedisté ano, měli by světu říct, kde budou brát informace potřebné pro tvorbu encyklopedie, až mediální domy nebudou mít na vytváření kvalitních věcí peníze.
Než se dostaneme přímo k tomu, v čem spočívá pokrytectví organizátorů čtvrteční stávky, dodejme pro kontext, že Wikipedie, respektive její provozovatel nezisková organizace Wikimedia, dostala od Googlu za posledních deset let více než 7,5 milionu dolarů (asi 170 milionů korun). Letos v lednu přispěla firma encyklopedii 3 miliony dolarů (asi 67 miliony korun).
Wikipedie tak vystupuje z pozice někoho, kdo je logicky silně ovlivněný svým finančním zájmem. Na příspěvcích sponzorů je de facto závislá, vlastní zisky negeneruje. Její pokrytectví se asi nejlépe ukázalo během čtvrtečního ranního rozhovoru na České televizi. „Je nutno říct, že první den se moc věcí nezmění. Wikipedie je z některých článků (chystané směrnice) výslovně vyňata a nebudou se jí týkat. Nebudeme muset například filtrovat obsah, který se na Wikipedii nahrává,“ řekl v ČT předseda spolku Wikimedia ČR Vojtěch Dostál.
Ouha, kde jsou potom ta omezení, o nichž wikipedisté mluví? „Postupem času na nás bude dopadat tíže méně dostupného obsahu na internetu. Bude složitější vyhledávat informace na internetu,“ vysvětluje Dostál.
Shrnuto: Wikipedie se směrnice přímo nedotkne. Nehrozí žádná cenzura informací, žádné preventivní mazání obsahu. Jen budou mít její správci více práce. Je toto skutečně důvod, kvůli kterému je nutné držet současné neférové mediální prostředí, nechávat téct peníze na účty internetových gigantů a sledovat, jak ze světa mizí skutečná žurnalistika a nahrazují ji dezinformační weby? Jestli je něco skutečnou hrozbou pro demokracii, je to právě tento trend. Protože demokracie stojí a padá s dobře informovaným voličem.
S dobrým informováním souvisí i další bod, který se Wikipedie týká. Dostál sám sdělil světu, že encyklopedie, na jejíž tvorbě se podílí, je vlastně nedůvěryhodná. Nedoporučil její používání pro seminární, diplomové a další seriózní práce. Za nedůvěryhodný zdroj považují Wikipedii kvůli její otevřenosti i pedagogové a odborné kapacity.
Wikipedie je jistě pozoruhodným webem, kde lze rychle najít řadu informací, ovšem není a nebude encyklopedií v pravém slova smyslu.
Aby bylo jasno, autor tohoto textu Wikipedii používá. Z 99 procent však ne s cílem většího poznání světa kolem sebe. Přitom právě to by mělo být, a vždy bylo, úlohou encyklopedií.
S přechodem Wikipedie k aktivismu je tedy čas se ptát, zda si svět a Česko nezaslouží lepší internetovou encyklopedii. Klidně placenou, ale spolehlivou a nezpochybnitelnou, jejíž obsah tvoří lidé, kteří se danými tématy skutečně dlouhodobě a na profesionální úrovni zabývají. Kvalitě debaty a společenského života by to nepochybně prospělo víc než strašení cenzurou.
