Direktem Zemanovi si dal Senát vlastní gól. Prezident může na Ústavní soud navrhovat ještě spornější kandidáty
Známý advokát a právní pedagog Aleš Gerloch ústavním soudcem nebude. Neprošel senátním sítem. Ponechme nyní stranou, zda šlo spíše o politické rozhodnutí, či o zhodnocení odborných kvalit profesora Gerlocha. Je asi patrné, že Senátu šlo mimo jiné o to, udělit direkt prezidentu Zemanovi. Co toto rozhodnutí o nepotvrzení zmíněného kandidáta přináší ve svých důsledcích české společnosti?
Gerloch není dokonalý, ale mám za to, že jeho odmítnutí přivodí více problémů než užitku. Reálně hrozí, že prezident Miloš Zeman teď bude navrhovat kandidáty možná ještě „diskutabilnější“ (resp. „horší“ z pohledu Senátu), kteří rovněž logicky neprojdou, a že křeslo po odstoupivším ústavním soudci prof. Musilovi na ÚS patrně zůstane dlouhodobě neobsazeno. Což není dobrá vyhlídka pro české právo.
Není člen jako člen
Nemožno též vyloučit, že neobsazených míst bude na ÚS následně více, nezapomínejme, že prezident Zeman bude na Hradě s největší pravděpodobností ještě skoro čtyři dlouhé roky. Nemohu též nepoukázat na jiný zajímavý paradox: Leckteří „antizemanovští“ senátoři sami též byli v KSČ (či byli kandidáty členství a členství tehdy nestihli jen díky svému věku) a nyní stejný fakt velice urputně vyčítají erudovanému kandidátovi na ústavního soudce. Inu není člen jako člen.
Na Ústavní soud patří názorová pestrost
Nepotvrzením prof. Gerlocha došlo také k omezení síly v rozmanitosti. Pro české veřejné právo by bylo určitě přínosné, kdyby vedle liberálnějších soudců typu Kateřiny Šimáčkové nebo Vojtěcha Šimíčka zasedal v Brně i konzervativec typu profesora Gerlocha. Tak jako je pestrá česká a moravská společnost, tak by měl být rozmanitý i náš soud soudů.
Závěrečný rozsudek
Mám za to, že klidný, věcný, vstřícný a inspirativní učitel, právník a diskutér, jak Gerlocha označil v tisku známý pražský ústavní právník Jan Wintr, na Ústavní soud v zásadě patří, i když můžeme mít určité výhrady k některým jeho životním etapám.
Docházím k závěru, že nepotvrzením erudovaného člověka Gerlochova typu (byl mj. děkan pražské právnické fakulty a nyní je prorektorem celé velevážené Univerzity Karlovy), si Senát vstřelil zbytečný vlastní gól. A vlastně nejen sobě, ale nám všem. Škoda.
