Zorientujte se v brexitu: Proč Mayová i brexit bojují o život, proč hrozí odchod bez dohody a jaké jsou varianty
Už tento pátek mělo Spojené království opustit Evropskou unii. Nakonec se to ovšem pravděpodobně nestane, protože lídři EU se nechali minulý týden slyšet, že budou souhlasit s návrhem britské vlády, aby se brexit odložil. Konzervativní premiérka Mayová ovšem navrhovala jménem Británie odklad do 30. června, protože to je poslední den, kdy mohou Britové odejít, aniž by se museli na konci května účastnit voleb do Evropského parlamentu. Alespoň se tomu dosud na obou stranách kanálu La Manche věřilo.
Mayová proto v souladu se zněním Lisabonské smlouvy žádala o odklad, přičemž navrhovala, že když jí parlament schválí dohodu mezi Bruselem a Londýnem o podmínkách brexitu, bude stačit prodloužení brexitu do konce června. Pro případ, že by poslanci její návrh dohody neschválili, hrozila Mayová odkladem brexitu „na dlouho“, tedy například na jeden či dva roky.
Už návrh na prodloužení byl ovšem od Mayové krok zpět, který si vynutila nejasná většina v britské dolní komoře. Poslanci v minulém „klíčovém“ týdnu nejprve podruhé, ale opět drtivě, odmítli dohodu o odchodu, kterou Mayová vyjednala. Mayová proto následující den nechala hlasovat o tom, zda chtějí poslanci odejít z EU 29. března bez dohody, což by znamenalo, že mezi Británií a Unií okamžitě přestanou jakékoli nadstandardní vztahy. Tento brexit bez dohody podpořilo jen nejvíce euroskeptické křídlo vládních konzervativců, takže ani tento návrh většinu v britském parlamentu nezískal.
Následně vyšel až třetí pokus v pořadí, při kterém se britská Dolní sněmovna vyslovila pro nový vládní návrh, podle něhož má kabinet požádat o odklad brexitu. Mayová se následně snažila přimět jak euroskeptiky ve vlastní straně, tak poslance za Demokratickou unionistickou stranu (DUP), kteří drží v parlamentu při životě menšinovou konzervativní vládu, aby přece jenom „zkousli“ vyjednané podmínky brexitu, protože jinak může nastat i dlouhý odklad, během kterého se může například změnit vláda nebo dojít k dalšímu referendu, čímž by hrozilo buď změkčení nebo dokonce úplné zrušení brexitu.
Minulý víkend se zdálo, že tato hrozba začíná nést plody v podobě úvah části poslanců z euroskeptického tábora, že už raději napotřetí schválí Mayové „její“ dohodu, aby tvrdý brexit před nejasným odkladem zachránili.
Update: Nic není nemožné: K brexitu vůbec nemusí dojít. Mayová poslancům nabídla svou hlavu za dohodu s Unií >>>
„Záškodník“ v čele Sněmovny
Jenže pak už po několikáté na scénu zásadně vstoupil šéf Dolní sněmovny John Bercow, odvolal se na starobylé znění jednacího řádu „jeho“ parlamentní komory a prohlásil, že neumožní, aby se hlasovalo potřetí v řadě o textu dohody o brexitu, což Mayová plánovala na minulý týden.
Podle jeho názoru totiž platná pravidla neumožňují, aby poslanci hlasovali dvakrát o stejném dokumentu, když už ho jednou na stejném zasedání parlamentu odmítli. Argumentoval, že před tím povolil druhé hlasování o dohodě, protože k ní bylo přidáno prohlášení Mayové a Junckera o možnosti „vystoupit“ z tzv. irské pojistky.
Teď ale Bercowa k žádné změně dokumentu nedošlo. Vláda by sice mohla jednací řád změnit, nebo požádat královnu o ukončení aktuální schůze parlamentu a svolání nové, ale obojí je dost složité vzhledem k chatrné pozici kabinetu v Dolní sněmovně i tradičnímu postavení britského monarchy mimo stranickou politiku.
Nevstřícná Unie
Mayová proto po několikáté změnila svůj původní plán, přišla o možnost tlačit na poslance tím, že v případě neschválení dohody požádá Brusel o dlouhý odklad odchodu z EU a odjela na summit EU takříkajíc s holýma rukama. Tam jí Evropská rada nevyšla vůbec vstříc a rozhodla, že buď prodlouží lhůtu na brexit do 22. května nebo dokonce jen do 12. dubna.
První možnost by znamenala, že Spojené království odejde těsně před konáním evropských voleb, protože část úředníků Unie začala argumentovat, že odklad do 30. června by Unii mohl dostat do „velkého“ problému, protože by bylo teoreticky možné, že by se Británie nezapojila do evropských voleb, ale pak se rozhodla stáhnout svou žádost o odchod z EU a 2. července, kdy se poprvé sejde nový Evropský parlament, by neměla žádné zvolené europoslance.
I to by šlo vyřešit třeba dočasným jmenováním britských europoslanců národním parlamentem, ale Unie nechtěla Britům v této věci ustoupit. „Květnový“ odklad navíc tento týden schválí EU jen pod podmínkou, že Mayová parlamentem do pátku protlačí dohodu o podmínkách odchodu, která by nastartovala přechodné období do konce roku 2020. V opačném případě už za dva týdny – 12. dubna – nastane podle současného postoje Bruselu brexit bez dohody.
Do jaké míry je to jen pohrůžka a tlak na Brity, nebo jde o reálný postoj lídrů „zůstávající“ sedmadvacítky členů EU, kterým už došla trpělivost, se ukáže na mimořádném summitu EU, který bude muset ještě v závěru tohoto týdne schválit definitivně odklad brexitu. Teoreticky tak zůstává i malá možnost, že se „Unie 27“ na závěru neshodne a brexit ještě proběhne tento pátek, i když si zbytek Unie asi nevezme takto vzniklý „rychlý“ chaos na triko.
Mayová blízko konce
Mayová mezitím ztrácí zbytky podpory ve vlastní straně, kde se proti ní nyní staví už nejenom tvrdí euroskeptici, ale i umírněné křídlo vedené ministrem financí Philipem Hammondem. Premiérka se chce přesto tento týden pokusit napotřetí Dolní sněmovnou protlačit „svou dohodu, což by jí na poslední chvíli pošramocenou reputaci výrazně zlepšilo“.
Šance jsou ale malé i proto, že v neděli údajně odmítla návrh euroskeptiků vedených Jacobem Rees-Moggem a Borisem Johnsonem, že dodají potřebné hlasy, pokud Theresa Mayová veřejně řekne, že brzo rezignuje, aby jednání o budoucím uspořádání vztahů mezi EU a Británií už vedl jiný premiér.
Mayové ovšem tento týden hrozí kromě vzpoury ministrů, kteří hrozí rezignací, a kromě případného třetího neschválení dohody o podmínkách odchodu z EU, také to, že brexit do rukou místo vlády vezmou poslanci. Už v pondělí večer se bude hlasovat o tom, zda Dolní sněmovna ve středu provede sérii indikativních hlasováních, kdy by každý poslanec v tajné volbě hlasoval variantami ano či ne až o sedmi možnostech dalšího postupu s brexitem.
Brexit: Varianty (ne)odchodu
- 1. Současná premiérčina dohoda spojená s přechodným obdobím
- 2. Odchod s trvalým setrváním v celní unii s EU
- 3. Odchod kombinovaný se setrváním v celní unii i v jednotném trhu
- 4. Dohoda o volném obchodu, jakou má nyní EU například s Kanadou
- 5. Odchod bez dohody
- 6. Druhé referendum
- 7. Odvolání žádosti o odchod podle článku 50 a tedy zrušení brexitu.
Při minulém hlasování k „převzetí“ brexitu parlamentem chyběly pouze dva hlasy. Dnes se mohou najít, což by znamenalo, že kabinet ztratí autoritu, a ještě se zvýší tlak na Mayovou, aby odstoupila.
Vláda může podobná doporučení parlamentu sice z ústavního hlediska ignorovat, ale její přežití by bylo složité, pokud se ukáže, že jí dosud prosazovaný tvrdý brexit (bez celní unie) nemá v parlamentu podporu a poslanci naopak většinově chtějí jiné řešení vztahů s EU.
Nekonečný seriál jménem brexit proto zažije tento týden další divoký díl, který může opět přinést řadu nečekaných obratů a hlavně lze jen složitě předvídat, kde budeme s brexitem na jeho konci.
