Očima libertariána: Jak s nadhledem usadit věčné prudiče
Kéž by nonšalance, graciéznost a nadhled nebyly nedostatkovým zbožím. Mám ve své sociální bublině různé lidi. Miliardáře i skorobezdomovce, vysokoškoláky i „lopaty“, vysoce inteligentní i ty, kterým příroda inteligenci kompenzovala něčím jiným (pozor, neplést s blbci, těm se vyhýbám jak v životě, tak na sociálních sítích).
V té bublině mám i jistou dámu středního věku. Osobně se neznáme, jen spolu občas komunikujeme na Facebooku. Ale je rozkoš občas číst její komentáře.
Například k tématu smyslem už poněkud posunutého #MeToo. Popisoval jsem tristní zkušenosti mého kamaráda, který má firmu v USA, kde už diskriminaci používají snad všichni, aby mohli někoho zažalovat. Na to napsala: „V jedné písničce byla slova ,,pochval strom a má plno květů”. Většina z nás potřebuje milou mužskou pozornost, jako životabudič. To mentální kastrování chlapů vymyslely obludy jako mstu a zastírací manévr vlastní ubohosti.“ No řekněte, nepookřeje srdce z takových slov?
Nebo k tématu kojení v bance: „Ultrakojička si špatně vysvětlila dávnou radu pro ty, na kterých se příroda nevyznamenala. ,,Která není krásná, měla by být zajímavá”. Na druhou stranu se v Čechách víc než krása a zajímavost cení trapnost.“ Nádhera, co?
Práce je všude dost
Mně strašně ve veřejném prostoru chybí takovéto komentáře. S nonšalancí, grácií a nadhledem věci okomentovat tak, aby se všichni ti, kteří mají v popisu práce neustále vytvářet nějaké zdánlivé konflikty a zdánlivé problémy, cítili hloupě. A aby se cítili hloupě i ti, kteří jim vycházejí vstříc a tyto „konflikty“ a „problémy“ řeší.
A všem těm samozvaným „obětem“ veřejně nabízím: U nás v kanceláři můžete v klidu kojit, nám to nevadí. Pokud hledáte práci, kde můžete být užitečné a kariérně růst, pak vám rád pomůžu. Práce je všude dost.
Autor je zakladatelem Libertariánského institutu a kandiduje za Svobodné do EP.
