Jefim Fištejn: Národ je dnes Letná aneb Duch rudých trenýrek nad Hradem
Nedělní Letná byla druhým vydáním té první před třiceti lety. Jako tenkrát i teď přišli lidé, které nespojovala žádná propracovaná vize budoucnosti, žádné důmyslné politické programy. Rozhádají se až zítra, dnes ale vědí, co jim vadí. A to stačí.
Jejich jednota je vědomě dočasná, připravená rozpadnout se kdykoli na neslučitelné směry. Přesto je k sobě pudí mocný a reálný cit – hněv, znechucení, odpor k těm, kdo si myslí, že zasedli dějiny neodvolatelně a navždy. Když jim totální lůzři říkají, že jsou lůza, vzniká dokonalý oxymóron. Ti, kdo mají před očima statisíce protestujících, ale tvrdí, že je to hrstička ztroskotanců a samozvanců, dokazují, že si zaslouží osvědčení o intelektuální a morální chudobě.
Letná jim nastavuje dokonalé zrcadlo a oni zjišťují, čím doopravdy jsou – hloučkem sedmilhářů a hochštaplerů, kteří po sobě nezanechají nic než sírový smrádek, pár zmrvených, kdesi zaslechnutých bonmotů a zkomolených citátů, jež uklízečka k ránu setře z podlahy mokrým hadrem – toť vše.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
