Marek Stoniš: Ulejvákismus aneb Upadající úroveň našeho školství nevyřešíme stávkami
Třináctiletá dcera mého známého přišla ze školy a trochu poplašeně mu vyprávěla o hodině biologie, ve které se od učitele dozvěděla, že pokud se „nic neudělá“, naše planeta do deseti let shoří a my s ní.
I tento učitel, přestože by měl přijít okamžitě o práci, dostane příští rok přidáno. Buď „babišovských“ osm procent, nebo odborářských patnáct. To podle toho, jestli naše vláda národního rozhazování před nenajedenými školskými odbory zbaběle ustoupí, nebo ne. Zatím jsme svědky klasického kňourání předsedy vlády o tom, že školství má nejvíce peněz v historii a že vyhrožovat kvůli mzdám stávkou je vůči němu nespravedlnost.
Přitom platy učitelů (ne že bychom jim k těm mnohaměsíčním sladkým prázdninám a nekonečným ředitelským volnům nějakou tu korunu navíc nepřáli…) nejsou to, co by nás mělo v souvislosti s českým školstvím znepokojovat především.
Hlavním problémem našeho školství není totiž další plošné plundrování deficitních veřejných rozpočtů na platy pedagogů, ale jeho sestupná úroveň. Alarmisté, nikoli ekologičtí, dokonce užívají termíny „rozvrat a úpadek“, který je jednoduše doložitelný výsledky srovnávacích testů českého žactva se světovou konkurencí. Ve srovnání s Evropou tragicky zaostáváme v přírodních vědách, zvláště pak matematice. A co udělá vláda? Místo aby bila na poplach, vychází s otevřenou náručí vstříc tlaku zpovykaného souručenství části studentů, rodičů a pedagogů na snížení vzdělávacích nároků a ruší co? No přece plán povinné maturity od roku 2021. Velká část středoškoláků by ji přece nezvládla a do života by si odnesla traumatickou duševní bolístku. Fňuk.
Náměstek pražského primátora píše dopis ředitelům škol v Praze, aby pouštěli děti na páteční „klimatické stávky“ (bojovníci proti oteplení se v současné době, kdy se citelně ochlazuje, nacházejí především v kavárnách a nákupních centrech) a rozšířili environmentální výchovu napříč všemi předměty. Třeba by se v tělocviku mohly učit nevydechovat oxid uhličitý…
Vysoké školy chrlí jako na běžícím pásu absolventy měkkých oborů, kteří najdou uplatnění nikde, případně ve státní správě nebo v „neziskovém“ sektoru. Když nedávno studenti a pedagogové Karlovy univerzity podepisovali zuřivé petice proti potenciálnímu přijetí finančního daru od skupiny PPF (její vlastník je přece kapitalistické fuj), nikdo neměl těm zpovykancům odvahu ani náznakem připomenout, že by si tedy mohli školu platit čestně prostřednictvím školného.
Ale třeba maluju čerta na tabuli. Učitelům a učitelkám se od ledna nadcházejícího roku plošně zvedne mzda o patnáct procent a o přímo úměrných patnáct procentních bodů se na konci roku zvýší vzdělanost naší drobotiny. Mám maturitu z matematiky, tak umím počítat, ne?
Text vyšel jako úvodník nového Reflexu, který si můžete koupit v našem Ikiosku >>>
