Borisovo zmrtvýchvstání: Premiér Johnson zařídil brexit a prolomil „rudou zeď“

Hned od nástupu do Downing Street číslo 10 začal Johnson uplatňovat taktiku, která navenek sice často vypadala velmi tvrdě, nesmiřitelně a možná i příliš ideologicky, ale ve skutečnosti měla jen jeden jediný cíl: vyhrát výrazně nejbližší volby. Johnson proto zavelel k hrátkám s brexitem bez dohody, což dosud premiérka Mayová vylučovala.

Boris naopak nechal z poslaneckého klubu vyloučit více než 20 poslanců, kteří mu odepřeli poslušnost a hlasovali proti možnosti brexitu bez dohody. Nový premiér tím fakticky okamžitě ztratil většinu v parlamentu a prohrál na počátku své vlády všechna důležitá parlamentní hlasování. Opozice slavila, že konzervativci jsou definitivně na kolenou, ale už první průzkumy volebních preferencí začaly ukazovat, že s Johnsonem skončil jejich propad a strana se naopak odrazila ode dna.

Ďábelský Cummings

Brnkání na strunu nejtvrdší va­rianty brexitu mělo dva cíle. První byl namířen vůči Bruselu, jemuž měl tento postup ukázat, že buď bude nová dohoda o podmínkách odchodu Spojeného království z EU, nebo Britové odejdou úplně bez dohody. Zároveň ovšem tato Johnsonova taktika směřovala na domácí politickou scénu, kde usilovala o přesvědčení voličů, kteří konzervativcům utekli k Fara­geově Straně pro brexit, aby se vrátili „z vandru domů“.

Symbolem tohoto snažení se ostatně stala i kontroverzní nominace Dominika Cummingse do pozice hlavního premiérova poradce. Muž, jenž vedl za použití všemožných metod předreferendovou kampaň za brexit, je pro protistranu „ďáblem brexitu“ a symbolem posunu britské politiky někam příliš daleko doprava. Řada konzervativních poslanců se bouřila proti jeho nominaci a odmítala jeho vliv na stranu i premiéra. Voliči Strany pro brexit si ovšem řekli: „Dominic šel k Borisovi, tak půjdeme taky.“ Johnson touto taktikou nejen rychle předehnal Stranu pro brexit, ale začal jí tak vydatně voličsky pouštět žilou, že brzo spadla zpátky na jednocifernou podporu.

Boris nebo hádky