Piráti a právo na informace: Strana, která káže vodu a sama pije víno?
Na české politické scéně patrně není jiné politické strany, která by tolik bojovala za právo na informace jako Piráti. Informace jsou prý jejich mořem. Jak nám potvrdí desítky komunálních politiků, pokud máte v zastupitelstvu několik Pirátů v opozici, tak máte o zábavu postaráno. Jedním z beranidel, která používají vůči klasickým, zpravidla koaličním stranám a hnutím, je právě zmíněný svobodný přístup k informacím a (takřka bájná) transparentnost všeho a vždy. Avšak pokud se Piráti dostanou ke kormidlu, věci se rázem mění. Netřeba zde opět propírat známé věci z pražského magistrátu. Zaujala mne jiná „informační kauzička“.
Čeští Piráti nechtějí říct, kolik činí platy a odměny asistentů jejich tří pirátských europoslanců. Údajně jde o ochranu soukromí, proto nám prý nemohou sdělit, jak je nakládáno s veřejnými penězi.
Kam se rozplynuly dávné pirátské sliby o absolutní transparentnosti a otevřenosti? Nebo ta je uplatnitelná pouze jako bič na klasické (tradiční) zkostnatělé strany a hnutí? Když nás premiér Babiš či dříve Sobotka nechtěli o něčem informovat, tak to byli darebáci nasvícení informačními pirátskými reflektory.
Pusťte nás na ně! Volalo srdnatě pirátstvo před volbami a nyní nám nechtějí říct ani platy vlastních asistentů europoslanců. Připomeňme, že europoslanci a jejich asistenti jsou samozřejmě placeni z veřejných peněz (i evropské peníze jsou z prapodstaty veřejnými penězi, EU zatím není soukromé s. r. o.), takže pirátské blufování s GDPR a ochranou soukromí je spíše úsměvné.
Žijeme snad ve státě, kde máme právo znát plat a odměny ředitelky mateřské školky v třítisícové obci, ale odměny z Europarlamentu nikoliv? Žijeme už v Kocourkově? A to ještě Piráti nejsou u moci, to pak asi nastane teprve pěkný šrumec, až opustí své kořeny dočista.
Autor je právník.
