Milan Uhde: Zamyšlení nad novým románem Milana Kundery
Milan Kundera v rámci cyklu Směšné lásky uveřejnil v roce 1963 povídku Nikdo se nebude smát. Každého z jejích hrdinů děj nějak skřípl, protagonistu dokonce zničil. Poslední román Milana Kundery, který vyšel poprvé italsky v roce 2013, francouzsky o rok později a před několika dny česky pod názvem Slavnost bezvýznamnosti, působí tak, že se nebude smát nikdo z jeho čtenářů. Proč?
Autor si předsevzal, že v něm nic nebude vyřčeno vážně, a své předsevzetí dokonale splnil. Předložil události odehrávající se v životě čtyř pařížských přátel, které má rád: Alaina, Ramona, Charlese a Kalibana. Jak v románu konkrétně žertuje?
Imaginární promluvy
Sahám pro příklad po první postavě z této čtveřice, sedmatřicetiletém Alainovi. Jeho matka odmítá počít dítě, Alainův otec ji přesto oplodní, a tím dožene k sebevraždě. Skočila do řeky, ale spontánní reakce ji zradila: jako dobrá plavkyně začala plavat, vzbudila pozornost mladého muže, ten se pokusil ji zachránit. Zato jej úmyslně utopila.
Touhu po nebytí vystřídaly banální starosti. Posléze porodila, se synovou existencí se však nesmířila. Nebydlela s ním a definitivně se s ním rozloučila, když mu bylo deset. Jako dospělého jej však navštěvuje a dotírá na něj imaginárními promluvami. Jsou směsí vážných i směšných útoků, omluv a sporných tvrzení, ale i nelidských představ, jimiž se Alain ve fantazii dává sužovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
