Seriál My děti ze stanice Zoo má s legendární knihou i příběhem Christiane F. málo společného
Berlínská stanice metra Zoo má zvláštní zvuk. Vede ke vchodu do zoologické zahrady, ovšem taky je tu přestup na vlak. V době rozděleného Berlína bylo toto místo centrem západní, tedy svobodné části města. Kromě turistů a cestujících se tu odjakživa potkávali i ti méně úspěšní, ztracení.
A právě na odvrácenou stranu stanice Zoo se zaměřila reportážní kniha My děti ze stanice Zoo z roku 1978, která vycházela z osobních zážitků mladičké Christiane F. – dívka z komplikované rodiny našla útočiště mezi místní partou heroinových závisláků a dětí noci. Na Christianině příběhu bylo šokující především to, že ho zažívala čtrnáctiletá holka. Vzmáhající se západoněmecká společnost dostala výstražný signál o dětské závislosti, prostituci a životě na dně. Kromě sociálního varování ovšem kniha zaznamenala i literární, umělecký úspěch, který podtrhlo filmové zpracování Uliho Edela z roku 1981. V péči stanice Amazon (u nás k vidění na HBO GO) nyní slavnou knihu adaptuje tým režiséra Philippa Kadelbacha do osmidílného dobrodružství. Čas i prostor se tu prolínají v takřka heroinovém opojení za jediným účelem: ukázat drsný příběh alespoň trochu líbivě.
Se šesticí hrdinů se potkáváme postupně a poněkud klopotně: relativně nezkažená studentka Christiane (Jana McKinnonová) pokukuje po zkušenější spolužačce Stelle (Lena Urzendowská), navštíví s ní diskotéku Sound, kam též chodí kluci od soustruhů, ale taky Babsi (Lea Drindová) z bohaté rodiny. Objevují, že kromě pokažených vztahů s rodiči existuje omamný hlas Davida Bowieho i dunivá taneční muzika. A ovšem taky heroin, jemuž všichni rychle propadnou. Pak už jen vyvstává otázka, co všechno jsou schopni udělat pro další dávku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
