Jako od Dana Browna. Batman Langdon objevuje krásy světa včetně matičky stověžaté
Velkou událostí a chytrým marketingovým tahem je nová komiksová kniha s lakonickým názvem Batman: Svět. Nakladatelství DC došlo, že odkaz netopýřího muže dávno přerostl hranice Gothamu a Ameriky, a proto vymysleli nadnárodní projekt – čtrnáct příběhů s Báťou ze čtrnácti zemí světa, kde je maskovaný mstitel populární.
Dopadlo to přesně tak, jak byste čekali. Se ctí a veškerou potřebnou pompou. Jen žádné překvapení se tu nekoná, přes všechnu tvůrčí snahu čtrnácti států zůstává celý projekt pouze chytrým marketingovým tahem, jak přitáhnout k legendě pozornost nových odběratelů.
Bedekr s ušima a pláštěnkou
Asi největším háčkem celé knihy je úporná snaha všech tvůrců předvést krásy svojí domoviny. Příběh nehraje příliš velkou roli, povětšinou jde o netradičně pojatý bedekr. Pochopitelně se najdou výjimky, ale prakticky každý se snaží představit svou vlast – a až pak se stará o ušatého mstitele. Trochu to tak připomíná (v daleko kratší a snesitelnější podobě) literární postup Dana Browna v jeho příbězích s Robertem Langdonem.
Celé to vlastně dává smysl, autoři se snaží prezentovat zemi svého původu logicky, extrahovat z ní prvek, který pochopí i zahraniční čtenář. Velká část autorů se spokojí s prezentací historie státu a upozornění na zajímavou architekturu, v jejíchž kulisách pak Batman z toho či onoho důvodu bojuje se zločinem.
Japonsko a Francie to prostě umějí
Najdou se i výjimky. S největší lehkostí se dokázal úkolu zhostit japonský autor Juiči Okajada, který sice použil kulisy starého Japonska a kresebný styl mangy, ale čtenářům předkládá příběh o důležitosti hrdinských symbolů a nespoutanosti umění.
Nadhled si zvládli zachovat i Francouzi. Scenárista Mathieu Gabella sice použil jako kulisu Louvre, ale pointa je nečekaná, odlehčená a nesmírně milá. Asi nebude náhodou, že dva nejlepší příběhy pocházejí ze zemí s vlastní svébytnou komiksovou kulturou, která může odkazovat sama na sebe a Batmana dokáže nahlížet s odstupem.
Batman po česku a komunisticku
Určitě vás ale bude zajímat, jak dopadl Batman český. Na svědomí ho má spisovatel a překladatel Štěpán Kopřiva a kreslíř Michal Suchánek. Kopřiva není žádný zelenáč a představení Prahy (v příběhu zasazeném do roku 1984) shrnul do průletu historickým centrem. Vyvrcholení příběhu, který se točí kolem paranormálního výzkumu, jejž provádí komunistická garnitura, ale směřuje – cynicky a chytře – do paneláku na Jižním Městě.
Je škoda, že kreslíř se se záměrem trochu minul (Suchánek se specializuje spíš na figury než na architekturu) a z celého bezútěšného prostoru tehdejšího Jižáku je tu zachycena pouze jedna pramálo strašidelně vyhlížející budova. Ale je to doma – první oficiální Batman českých autorů je na světě, vyšel ve čtrnácti zemích a tohle prvenství už oběma tvůrcům nikdy nikdo nevezme.
Batman: Svět tak sice nenabídne jedinou povídku, která by se vám zaryla pod kůži a na niž byste si po letech vzpomněli, ale zadání splnili všichni. Spojuje se tu velká netopýří rodina celého světa do jediné knihy. Ani ne dvousetstránkový svazek Batman: Svět zůstane raritním projektem, jenž daleko předčí poslední podobný pokus, kdy DC nechalo kreslit obálky k jednotlivým komiksům řady Znovuzrození lokální tvůrce. DC si jasně uvědomuje svou pozici na světovém komiksovém trhu a je milé, že se snaží navázat komunikaci s fanoušky ze zahraničí tímto způsobem. Seznam všech tvůrců si můžete prostudovat třeba na Comicsdb.cz.
