Dokument o Karlu Gottovi aneb Zpěvákovo soukromí, o které nestojíte
„Karel Gott Agency uvádí“: v tomhle úvodním titulku je tak nějak všechno. Karel Gott a jeho manželka Ivana se rozhodli vytvořit rodinný autoportrét. Oslovili dokumentaristku Olgu Malířovou Špátovou a nechali ji „nahlédnout více do našeho soukromí“, jak říká ve svém tiskovém vyjádření producentka Ivana Gottová. Špátová je u výsledku uvedena jako scenáristka, režisérka a kameramanka, ale z celého filmu sálá totální (sebe)kontrola Gottových: přesně vědí, kam kameru pustit, co říct, jak se zatvářit. Nelze si představit, že by do finálního střihu pustili cokoliv, co by jim bylo – byť jen trochu – nepohodlné. I u scén, jež působí spontánně a niterně, je palčivě cítit, že je Karel Gott Agency pečlivě autorizovala.
Film Karel diváka opravdu pouští do soukromí slavného zpěváka a jeho rodiny. Ale není to ten druh soukromí, o který by většina diváků stála. Nepotřebujeme vidět, jak Ivana obětavě leze po čtyřech pod stolem na chalupě Gottových a sbírá ze země zakutálenou pilulku „na srdíčko“. A nechceme znát výsledky testů Gottovy moči, počítat mu červené krvinky nebo se dívat, jak své dceři přes videohovor ukazuje své nové nemocniční „pýžo“. To jsou záběry do domácího videa pro rodinné sešlosti, ne do seriózního portrétu uváděného v kinodistribuci.
Ani méně intimní momenty filmu však neposkytují patřičný odstup, a navíc působí zoufale inscenovaně. Gott se setkává se spolupracovníky, příbuznými a dalšími lidmi svého života a předvádí s nimi pamětnické scénky. Zazvoní na branku u Jiřího Suchého, ten vykoukne z okna, jako že neví, kdo to k němu jde, a ti dva si pak spolu na kameru notují Dotýkat se hvězd a listují starými fotografiemi. „Pamatuješ na to auto, co tam Pepík dostal? Červený šlapací?“ dolují se banální vzpomínky v dialogu se sestřenicí. Své dospělé dceři pak Gott vysvětluje, proč se s její matkou neusadil: jestli jí to neměl čas říct doteď, tak by to rozhodně neměl dělat před kamerou. Rozhovory vypadají jako talk show pro diváky s předdohodnutým průběhem. Koncept nádherně rozmetá pouze hudebník Ladislav Štaidl (zemřel v lednu 2021), když tuhle hru odmítne hrát a udělá si z ní legraci.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
