Týpka, vtírka a férovka: Román Uljany Donátové líčí dospívání očima současných matek
Uljana Donátová, mediální filmová specialistka, vydala už dva romány pro ne nutně mladé a superúspěšné moderní ženy: po prvotině Taková ženská jako já (2018) a Matce v trapu (2019) jí na konci letošního léta vyšla (také v nakladatelství Motto) Matka s ručením omezeným. Pasovala ji tak oficiálně na „opravdovou“ spisovatelku, která vydává svá díla pravidelně, s rostoucí kvalitou, těšíc se vzrůstající skupině fanoušků.
Matka s ručením omezeným, třetí kniha Uljany Donátové, je zase o kousek strukturálně pevnější a psychologicky detailněji propracovaná než obě předešlé. S nadhledem, trochou cynismu a samozřejmě s vtipem vykresluje zmatené rodinné vztahy, zanesené starými křivdami žen i přebujelými egy mužů.
Rozbuškový vztah matky a dcery
Autorka se také zabývá rozmazleností dnešní doby a poskytuje shovívavý, nicméně zralý pohled na současné dospívání, které je v jejím podání v základních principech podobné tomu, jak je zažívali teenageři před vynálezem internetu. Donátová však současným teenagerům přidává charakteristiky a jevy dobře odpozorované a odposlouchané ze současné reality – za všechny všudypřítomné anglicismy.
Zatímco první Donátové kniha se točila primárně okolo milostných dobrodružství hlavních hrdinek a druhá řešila obrozující sílu a důležitost ženského přátelství (muže přitom nechávala ve druhém plánu), Matka s ručením omezeným se ambiciózně a trefně věnuje rozbuškovému vztahu matky a dcery. Se vším, co taková pubertou zkoušená láska obnáší.
Kdo se „asizamiloval“
Ne že by se Kamila, hlavní hrdinka Matky s ručením omezeným, bránila milostným dobrodružstvím. Ale nemá je celkem s kým mít. Tedy na rozdíl od své matky Hedviky, která našla štěstí až po šedesátce a se svým novým manželem aspiruje na titul nevtipnější pár knihy.
Chlap, kterého milovala Kamila (a byla, tedy vlastně stále je, za něj sedm let vdaná), jí na začátku knihy oznamuje, že se „asizamiloval“ a odchází. Šokované hlavní hrdince navíc vzápětí – přímo pod dohledem policie – přibude do osamělé domácnosti nový, nevítaný člen: nevlastní dcera, manželův potomek z prvního manželství. Patnáctiletá holka, kterou Kamila vytrvale a oprávněně přezdívá Příšera.
Příšera útočí
Příšera je opravdu ještě o drobet příšernější než ostatní patnáctileté puberťačky; zpovykaná a zhýčkaná luxusním životem holčičky rozvedených rodičů, zvyklá, že za ni všechno vyřeší rodiče, ukňouraná a klackovitá… Jenže vlastní maminka je v nemocnici, otec v zahraničí, a tak na řešení docela zásadních trablů ze školního prostředí zbývá Kamila.
Jenže možná právě tohle potřebuje bezdětná, vysoce postavená a v zaměstnání úspěšná žena zažít: pocit, že ji někdo potřebuje, i když to dovedně skrývá otřesným chováním.
Román, který stejně jako oba předešlé zůstává pevně na půdě mezilidských vztahů, nám dovedně odkrývá důvody vzájemné nenávisti matky a nevlastní dcery, které možná zapříčinily i to, že už to manžel nemohl vydržet a utekl za jinou… Asi vás tedy nepřekvapí, že Kamile s Příšerou se nakonec podaří najít docela pevné, protože na reálných příbězích vzniklé pouto, a že to nakonec skončí tak, jak jsme mohli číst už na začátku knihy v kolonce varování autorky: „Pozor, tento příběh by mohl skončit happyendem!“
Matka s ručením omezeným Uljany Donátové ale nekončí prvoplánově dobře; vše je jen nesměle naznačeno. A tak to má u kvalitní ženské literatury být.
