K zemi hleď! V katastrofickém hitu Netflixu si každý najde svůj terč, aby si mohl připadat chytře
Hvězdně obsazená satira K zemi hleď! z produkce Netflixu patří i u nás k nejsledovanějším a nejdiskutovanějším filmům závěru roku. Její ohlas stojí z velké části na jednoduchém populistickém poselství: politici lžou, miliardáři kradou a všichni kromě nás jsou idioti.
Dva řadoví astronomové, profesor Randall Mindy (Leonardo DiCaprio) a doktorandka Kate Dibiasky (Jennifer Lawrence), zjistí, že se na Zemi řítí kometa. Srážka je nevyhnutelná, dojde k ní za půl roku a vyhladí veškerý pozemský život. Vědci se svým objevem nejdřív vyrazí za prezidentkou USA a posléze do médií, ale setkávají se se lhostejností nebo rovnou výsměchem: všichni se totiž zajímají jen o politické skandály nebo milostný život popové hvězdičky a zánik lidstva neberou v potaz.
Zápletka je to potenciálně nosná: může sloužit ke kritice povrchnosti médií, vlivu sociálních sítí, sebestřednosti naší společnosti, konzumního způsobu života, arogance politiků, sobectví boháčů, kteří mají jako jediní prostředky na řešení zásadních globálních problémů... Kometa pak v této satiře může být metaforou právě pro změny klimatu, covid nebo další palčivé otázky, které se týkají celého lidstva. Problém filmu K zemi hleď! je, že se do všech těchhle terčů strefuje zároveň a chaoticky. Jeho cílem není upozorňovat na problémy (což by mělo být jedním ze smyslů satiry), nýbrž dělat popcornovou legraci, která se jen tváří promyšleně.
Scenárista a režisér Adam McKay dělával příjemně připitomělé komedie jako Zprávař: Příběh Rona Burgundyho nebo Ricky Bobby: Nejrychlejší jezdec a s filmem Sázka na nejistotu dokonce dosáhl na Oscara za scénář. Teď se zřejmě rozhodl natočit dílo takzvaně „s poselstvím“ a strhl k tomu skutečně elitní sestavu herců rovněž ověnčených Oscary. Ti ale jen málokdy dostanou prostor své herecké umění rozbalit, protože jsou limitováni jednorozměrnými postavami hraničícími s karikaturami. Astronomové (Leonardo DiCaprio a Jennifer Lawrence) jsou umaštěné sociální nuly, prezidentka (Meryl Streep) pokrytecká kariéristka, moderátorka televizní talk show (Cate Blanchett) poživačná tygřice, miliardář s rozvinutým kosmickým programem (Mark Rylance) dětinský mimoň...
Humor filmu spočívá vedle náhodného střílení po laciných cílech hlavně v ponižování: postavy se dělí na hajzlíky a losery, jedni zametají s druhými a sympatický není nikdo. Film nám třeba názorně ukazuje, že hlavním hrdinům se v dnešní zhovadilé společnosti nedostává sluchu, ale těžko i v dané nadsázce přistoupit na to, že dva dospělí lidé nedokáží nahlas říct „letí na nás kometa“. Nelze taky věřit tomu, že by na zjištění Mindyho a Dibiasky (už jen ta rádobysrandovní jména!) nereagovala vědecká komunita. Jde prostě o plošnou negaci, z níž vycházejí špatně téměř všechny figury i společnost jako taková, rozdělená na dva nesmiřitelné a stádně se chovající tábory „varovačů“ před kometou a jejími „popírači“.
K zemi hleď! není chytré, nýbrž vychytralé: každému divákovi umožňuje najít si ve filmu vlastní terče a vysmát se jim, aniž by musel zapřemýšlet nad vlastními názory. Když kometu zaměníme za covid: zastánci očkování se ve snímku zasmějí „stádu“, které hrozbu odmítá vidět, jeho odpůrci zase budou mít legraci z dějové linky, kdy má Zemi zachránit věda. Stádo jsou vždycky ti druzí.
K zemi hleď! je průměrná podívaná s povědomými motivy a postupy, která by nebýt hvězdného obsazení nikdy nevzbudila tolik pozornosti. Meryl Streep a Cate Blanchett i na svých omezených prostorech předvádějí opravdu skvělou show a řadě vtipů se dá zasmát. Víc satiry, přesahu a zacílenosti ale najdete v libovolné epizodě Simpsonových.
