Strýčku, proč jsi sám? Americký film C’mon C’mon je něco mezi „háelpéčkem“ a Koljou
Příběh rozhlasového novináře Johnnyho a jeho synovce Jesseho se odehrává mezi dvěma citáty. „Rozkoš a strach, radost a zklamání, smutek a údiv, zmatek a potěšení“, srší emocemi úryvek z dětské knihy Star Child spisovatelky Claire A. Nivolové, kterou starší čte mladšímu před spaním. „Bla bla bla bla bla,“ sypou ze sebe ti dva v rámci hry, když má Jesse pocit, že dospělí moc mluví. Nezávislá road movie C’mon C’mon scenáristy a režiséra Mikea Millse by strašně chtěla rezonovat všemi těmi prve zmíněnými pocity, ale až příliš často sklouzává k té druhé poloze.
Johnny jezdí po USA a vede s dětmi rozhovory o tom, čeho se bojí, co si myslí o budoucnosti… Jeho sestra se ale musí na čas postarat o nemocného manžela, a tak Johnnymu pověsí na krk svého devítiletého syna. Ti dva spolu navštěvují velkoměsta a zároveň hledají cestu k sobě navzájem. Povídají si o všem a o ničem a tváří se, že objevují hluboké pravdy, nalézají krásu v každodennosti a učí se být pokorní vůči sobě i životu. Nebo je to taky o tom, že Jesse je rozmazlený spratek a Johnny vypadá, že ho chytne amok a vystřelí někomu mozek z hlavy, protože ho hraje Joaquin Phoenix, držitel Oscara za titulní roli ve filmu Joker.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
