Největší predátor je korporát. Série Jurský svět se přesouvá do nových kulis, ale jinak se nemění
Je to skoro třicet let, co dinosauři způsobili filmovou revoluci. Spektákl Stevena Spielberga Jurský park (1993) dostal na plátna kin dinosaury ve fotorealistické kvalitě a zařadil se do linie sci-fi snímků, od Mélièsovy Cesty na Měsíc (1902) přes 2001: Vesmírnou odyseu (1968) či Terminátora 2 (1991) po pozdějšího Avatara (2009), které posouvaly trikové možnosti kinematografie. V sérii později běžící pod názvem Jurský svět o příběh nikdy moc nešlo, stačil ústřední nápad s oživením dinosaurů pomocí pravěké DNA a napínavé situace tak nějak vznikaly samy od sebe – ale nevyhnutelně se začaly opakovat. Šestý díl s dovětkem Nadvláda v názvu přichází s dějovým posunem, který mohl přinést originální dílčí zápletky, ale tvůrci se scenáristou a režisérem Colinem Trevorrowem v čele je opouštějí hned v zárodku.
Před čtyřmi roky hrozilo dinosaurům vyhynutí už podruhé: na ostrově Isla Nublar, kde doposud žili v zábavním parku Jurský svět, se probudila sopka. Na konci filmu Jurský svět: Zánik říše se prehistorickým tvorům podařilo proniknout na pevninu. Zpravodajský sestřih v úvodu nového snímku ve zkratce ukazuje, co všechno to s sebou přineslo. Dinosauři se rozmnožili a rozšířili do celého světa, lidstvo se s nimi muselo naučit žít a zároveň řešit věci, jako jsou proměny ekosystémů a potravních řetězců, pytláctví a ochrana nových druhů. Ničemu z toho se však snímek dále nevěnuje a žádná „nadvláda“ slibovaná v názvu se nekoná, pokud za ni nepovažujeme moc až bubácky zlé nadnárodní korporace Biosyn, jež má s dinosaury rovněž své plány. Navenek se o některé z nich pěkně stará v rezervaci v italských Dolomitech, ale ve skutečnosti chce technologii DNA s nimi spojenou zneužít k ovládnutí globálního trhu s potravinami.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
