Stalinův velvyslanec v Londýně a jeho deníky, zachycující pohnutou dobu
Nakladatelství Academia vydalo objemnou knihu Gabriela Gorodetského Stalinův velvyslanec v Londýně s podtitulem Deníky Ivana Majského 1934–1943. Bývalý menševik a v letech 1932–1943 sovětský velvyslanec ve Velké Británii Ivan Michajlovič Majskij si v době, kdy některé sovětské diplomaty povolali do vlasti a poté se po nich slehla zem, vedl na tehdejší dobu vcelku upřímně psané deníky.
V nich se zabýval nejen sovětsko-britskými vztahy, procházejícími v různých etapách značnými výkyvy, zhoubnou a z hlediska následků neuvěřitelně krátkozrakou politikou appeasementu, již prosazovala vláda Jeho Veličenstva, ale také zachycoval vlastní osobní styky s politiky Spojeného království, zejména pak s Winstonem Leonardem Spencerem Churchillem, intelektuály i členy královské rodiny.
Parcelace východní Evropy
Pro nás je obzvlášť cenné, že autor publikace Stalinův velvyslanec v Londýně Gabriel Gorodetsky, bývalý člen oxfordské All Souls College a emeritní profesor historie na Telavivské univerzitě, který byl také hostujícím členem na oxfordské St Antony’s College a Woodrow Wilson International Center for Scholars ve Washingtonu a na princetonském Institute for Advanced Study, vytvořil speciální českou verzi. Soustředil se v ní především na „zlatý hřeb“ politiky appeasementu – mnichovskou konferenci, na níž slabošské západní demokracie beze studu předhodily Československo, jehož prezident Edvard Beneš spojil svou zahraniční politiku se zemí galského kohouta, čím dál chamtivějšímu Adolfu Hitlerovi. V co ustupování diktátorovi vyústilo, ví snad každé dítě školou povinné. Známé jsou ovšem i důsledky sovětsko-německé smlouvy o neútočení, známé jako pakt Molotov–Ribbentrop, přesněji řečeno jeho tajného dodatku, v němž si až dosud znepřátelené země rozparcelovaly východní Evropu.
Vědoucí sovětský velvyslanec v Británii
Absolvent Petrohradské státní univerzity, diplomat, publicista a historik Ivan Michajlovič Majskij, který se dožil požehnaného věku (narodil se 19. ledna 1884 v Kirillově a zemřel 3. září 1975 v Moskvě), není našim čtenářům pokročilejšího věku tak úplně neznámý. V šedesátých letech totiž vyšly v českém překladu jeho knihy Kdo pomáhal Hitlerovi a Velvyslancem v Londýně.
Sedmnáctého března 1935 si Majskij do deníku poznamenal: „Velké historické datum: Hitler včera vydal nový zákon – v Německu byla zavedena povinná vojenská služba a velikost armády byla stanovena na 500 000 mužů. Velký krok k nové světové válce! Takže karty jsou vyloženy na stůl. Versailleská smlouva byla otevřeně a ceremoniálně roztrhána na kousky. Nacistické Německo se mění na hrozivou vojenskou sílu. Co do počtu bude nyní jeho armáda překonávat Francii. (…)
Na tváři kapitalistického světa čím dál výrazněji vystupuje cejch smrti. Krutá a slabomyslná Versailleská smlouva, idiotská poválečná politika Francie a Británie vůči Německu, Hitlerovo idiotsky provokativní chování… Výsledkem je, že svět čím dál tím rychleji a neovladatelněji spěje k vojenské katastrofě, v jejímž lůně se skrývá proletářská revoluce!“
