Definitivní střih za životem filmového i mimofilmového revolucionáře Godarda
Chtěli ho zabít jiní, nakonec se zabil sám; jednadevadesát let života a pevné místo v učebnicích filmu Jeanu-Lucovi Godardovi (1930–2022) stačilo. Ve snímcích jako U konce s dechem (1960) či Week-End (1967) nekompromisním způsobem posunul filmové vyprávění, ale zároveň byl neodpustitelně naivním salónním levičákem, což mu zejména Čechoslováci měli proč mít za zlé.
„Godard byl první, kdo změnil filmový střih: on vždycky říkal, že když už ho záběr přestane bavit, střihne ho a nasadí tam ten, který jej bavit bude. Tu jistou bezohlednost jsme od něj převzali. Filmem U konce s dechem jsme byli ovlivněni všichni,“ vzpomínal pro Český rozhlas režisér Jan Němec.
V roce 1968 Němcův film O slavnosti a hostech spolu s Menzelovým Rozmarným létem a Formanovým Hoří, má panenko mohl zazářit v Cannes. Jedenadvacátý ročník festivalu však předčasně ukončila jiná režisérská trojice. Jean-Luc Godard, Claude Lelouch a François Truffaut tak vyjádřili podporu stávkujícím Francouzům a revoltujícím studentům. Godard pro jistotu rozřezal filmové plátno.
Tehdy ho ještě Jan Němec zabít nechtěl. To až o několik měsíců později, když se s Pavlem Juráčkem dozvěděl, co klíčový představitel francouzské nové vlny natáčí inkognito v Československu. Záběry ze země okupované vojsky Varšavské smlouvy Godard koloroval myšlenkami svého oblíbence Mao Ce-tunga. „S nejbližším kamarádem, scenáristou Pavlem Juráčkem, jsme chtěli Godarda zabít, protože on byl jeden z mála intelektuálů, který schválil invazi. Tři týdny poté přijel do Prahy, točil tady. Chtěl udělat film o tom, že my Češi jsme darebáci a že jsme si ty tanky zasloužili.“
V šedesátém osmém si Godard také demonstrativně sáhl na život. Nebylo to poprvé. Během natáčení snímku Žena je žena si po hádce s Annou Karinou podřezal žíly. Sebevražda ho fascinovala. V peněžence nosil žiletku, v pracovně měl knihu Sebevražda, návod k použití. V mládí se chtěl stát nesmrtelným a pak zemřít. V rozhovoru, který poskytl v roce 2010, ale prohlásil, že nikdy nemyslel na to, co po něm zůstane. Přemýšlel o smrti a své připoutanosti k pozemským věcem. Pro poslední střih se rozhodl v úterý 13. srpna 2022. Nebyl nemocný, byl vyčerpaný, život ho přestal bavit.
