Staline, ty zrůdo, zase stojíš Leninovi na hlavě?! Politické fóry z naší minulosti
Politické vtipy jedenačtyřicet let po Vítězném únoru 1948 významnou měrou přispívaly ke zlešení leckdy blbé nálady. Vždyť i ve dnech srpnové okupace Československa vojsky pěti členských států Varšavské smlouvy v roce 1968 se to fóry jen hemžilo. Koneckonců humor provázel i listopadovou, sametovou revoluci v roce 1989.
Nakladatelství Academia nyní přichází s publikací „STRETNÚ SA V LIETADLE…“ vystudované etnoložky Evy Šipöczové, jež si vzala na paškál právě tento způsob odreagovávání a útěku od ponuré reality, a to od druhé poloviny minulého století až po současnost.
Staline, ty zrůdo...
Ta ovšem často rovněž nevyvolává mnoho důvodů k optimismu. Nelze neuvést následující vtip: Umře Gottwald a jde do pekla. Přihlásí se u Lucifera. „Gottwald, Gottwald, jo, tebe tu mám. Za své hříchy si stoupneš po kolena do vařící vody.“ Tak se jde postavit. Stojí, stojí a najednou vidí Stalina, jak stojí ve vodě jen po kotníky. Tak vyleze z kotle a jde za Luciferem. „Pane Lucifer, to není spravedlivý, že já musím stát po kolena a Stalin jenom po kotníky!“ Lucifer se podívá a zařve: „Staline, ty zrůdo, zase stojíš Leninovi na hlavě?!“
Autorka svůj nevšední příspěvek, přicházející jako milé osvěžení, pojala – věrna své profesi, neboť působí na vědeckovýzkumné pozici v Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky – především jako folkloristický pohled na vtip v Československu a následně v České republice a na Slovensku. Vždyť politický vtip tvoří nedílnou součást kolektivní paměti. V druhé části, věnované období po listopadu 1989, si všímá politického vtipu na pozadí velkých dějin. Avšak tím, že po pádu minulého režimu politické vtipy ztratily punc zakázaného ovoce, jako by to už nebylo to pravé ořechové.
Dějiny SSSR v anekdotách
Politické vtipy kolovaly dlouhá desetiletí v zemích východního bloku. Již v roce zániku Sovětského svazu (1991) vyšla v ruském Smolensku výborná publikace Dějiny SSSR v anekdotách. Vtipy z ní se rozšířily i do ciziny. Tak na závěr této recenze ještě alespoň jeden.
V sibiřském pracovním táboře se ptá jeden trestanec druhého: „Proč jsi tady?“ „Protože jsem se v devětatřicátém špatně vyjádřil o soudruhu Popovovi. A ty?“ „Protože jsem se v třiačtyřicátém dobře vyjádřil o soudruhu Popovovi.“ Nato se oba obrátí na třetího. „A ty?“ „Já jsem soudruh Popov.“
