Šťastně znamená společně. Jana Počtová mapuje alternativní způsoby partnerských soužití
V Generaci Singles (2011) zkoumala dlouhodobě nezadané, ve snímku Nerodič (2017) se věnovala méně běžným podobám rodičovství. Volnou trilogii dokumentů nyní Jana Počtová uzavírá titulem Šťastně až na věky, ve kterém rozkrývá „nemainstreamové“ druhy partnerských vztahů. Padesátnice Mirka, od níž po čtrnácti letech odešel manžel za mladší ženou, se stala závislou na internetových seznamkách. Čtyřicetiletá Dagmar už několik let „chodí“ s ženatým mužem. Sandy a Šárka mají otevřený vztah: žijí spolu dvě dekády, ale v rámci vzájemné dohody se sexuálně i emocionálně realizují i jinde. Fro, Matějčík, Andy a další lidé tvoří vrcholy partnerského mnohoúhelníku, kterému se odborně říká polykula.
Kontrapunkt představují Kristýna a Mirek, konvenční sezdaný pár s dětmi, spojený vírou v Boha a monogamii. I oni jsou však rodinou takzvaně patchworkovou (Kristýna má syna z předchozího vztahu) a během vyprávění se ukáže, že řeší vlastně tytéž věci jako ostatní aktéři. „Se snažím hledat nějakou cestu ke štěstí. Jako každej,“ říká ve vzácné chvíli, kdy je zrovna sám, nebinární Fro. Postavy filmu mají stejný cíl, ale volí různé cesty – a v různé míře si při tom uvědomují či připouštějí vlastní zodpovědnost. A jako my všichni si často lžou do kapsy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
