Takhle to v ČT (ne)děláme aneb komediální thriller o procesech v naší veřejnoprávní instituci
Co to je ergéřetko? Jak se dělají vagonky? Čím se vyznačují ritualisté? Kolik Hitlera má být na ČT2? Kdy je potřeba „krejt si záda“? O tom, že Česká televize je svět sám o sobě, se ví: kolují zkazky o kilometrech chodeb na Kavčích horách, kudy bloudí letití zaměstnanci, na něž se zapomnělo, a každý, kdo pracoval ve větší instituci, chápe, že „Česká“ je moloch s vlastními pravidly, rituály, mechanismy, strukturami či žargonem.
Dokumentaristka Lucie Králová, jejíž nejnovější snímek KaprKód loni zvítězil na festivalu v Jihlavě a letos získal Cenu kritiky a nominaci na Českého lva, s ČT spolupracovala nebo v ní působila od roku 2002, mimo jiné jako externí dramaturgyně. Fascinace světem ČT a upřímná snaha mu (po)rozumět ji přivedly k projektu disertační práce na FAMU, spočívající ve „výzkumu produkční kultury televize“. Tato práce je základem obsáhlé knihy Rozumět televizi (vyd. NAMU).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
