Je to vůbec ještě škola? Jak se učí bez známek a domácích úkolů
Do ScioŠkoly v Kolíně to má blízko, což je veliká devíza: dokumentarista Ivo Bystřičan (43) tak může Základku, svůj příběh o vzniku nové školy, vyprávět z první ruky. Autorský projekt, který Bystřičan provází jako moderátor, časově kopíruje školní rok a je od loňska k dispozici na podcastových platformách. Má za sebou pět z celkem osmi zhruba pětadvacetiminutových dílů: šestý vychází v týdnu od 20. března, poslední se chystá na začátek letních prázdnin.
V páté, lednové epizodě podcastu jste v kolínské ScioŠkole „probírali“ volbu českého prezidenta, která se v té době reálně děla. To byl hodně vtipný díl. Je to typický příklad projektové výuky?
Myslím, že ano. Děti měly z kartónů vyřezanou televizi, byla to taková prezidentská „showparáda“, do „studia“ přišlo postupně všech deset československých a českých prezidentů, představovali se. Průvodci – tak se ve ScioŠkole říká učitelům – pak s nimi dělali rozhovory. Zaujala mě fakta, jaká si děti o jednotlivých prezidentech našly.
Třeba to, že TGM byl za mlada drsňák a že ho za rvačku s kamarádem vyhodili ze školy?
To sice není nic, co by dítě potřebovalo ze školy vědět, ale pomůže to jako protiváha našemu všeobecnému tatíčkování: děti si uvědomí, že ani Masaryk nesestoupil z nebe jako světec, že byl hustej, neoblíbenej, na univerzitě ho nemohli vystát, protože si myslel, že je ze všech nejchytřejší. Pomáhá to narušovat stereotypy, do kterých klademe historické osobnosti. Ten žák si udělal vousy, na což si děti z první druhé třídy jistě dobře vzpomenou, až se o Masarykovi budou učit v pozdějších letech. Klementa Gottwalda hrála dívka, která mluvila o režimu totality a říkala: „Lidi byli celkem proti mně, tak jsem je prostě poslal na smrt…“
První ScioŠkola byla otevřena v roce 2015. Inspirují se už filozofií ScioŠkol i státní základky?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
