Učitelé humanitních oborů si nevydělají ani na sezení u psychiatra
Nejen pedagogové, ale i humanitní vědci, novináři a příslušníci dalších profesí spjatých s kulturou se pohybují v začarovaném kruhu. Za svou práci jsou oceňováni tak bídně, že je nemůžou nepřepadat černé myšlenky, a leckdy tak potřebují psychologickou pomoc. Která je ale tak drahá, že si ji těžko můžou dovolit...
V listopadu jsem v pořadu ČT 168 hodin zaslechl údaj, že úhrada psychiatra pro dospívající činí dnes u nás za půlhodinové sezení dva a půl tisíce korun. Chápu, je to náročné povolání, které má jistě na zřeteli duševní zdraví nás všech. Ale když jsem teď na Den učitelů jistil, jaké jsou u nás platy univerzitních pedagogů humanitních oborů, toho nepoměru jsem se zděsil.
Plat odborného asistenta na PF UK činí na půl úvazku 15 000 Kč, což jsou tedy přesně tři hodiny práce psychiatra. Aby se pedagog udržel nad vodou, musí na další půlúvazek učit na střední škole, a dosáhne tak dohromady výdělku 30 000 měsíčně, což je ovšem pořád jen něco víc než dvě třetiny platu jeho tamních kolegů.
Částka 15 000 Kč se přitom jeví skoro jako nepřekročitelná hranice, jaké je možno v oblasti humanitního vzdělávání a kultury v jistém stadiu docílit. Soudím tak podle vyjádření divadelní kritičky Marie Reslové v nedávných Divadelních novinách (č. 6). Ta vyčíslila plat kolegů v redakci jako OSVČ na sumu rovnající se aktuální minimální mzdě, tj. 15 372 Kč. Něco si přivydělají psaním vlastních textů a recenzí, ale když sečtou všechny redakční povinnosti a cesty za divadlem, vychází jim hodinová mzda na méně než 50 Kč.
Když chce takto „zajištěný“ humanitní vědec, pedagog, recenzent, kritik či kulturní novinář a publicista založit rodinu, zajistit si bydlení, rozvíjet kariéru, věnovat se studentům a kulturní obci, má se věru co ohánět. A není pak divu, že nejednou i on končí v rukách psychiatrů. A že ti mají tak narváno, že můžou ceny svých služeb šroubovat do nekonečna.
Jen si kladu otázku, jestli právě tohle je ta pravá tvář společnosti vzdělání a kultury, kterou se vláda akademiků zaklíná při každé příležitosti. Až se třeba ti učitelé naštvou a přestanou vydávat absolventům diplomy, bude už na nápravu pozdě.
