Canneský deník Šimona Šafránka 11: Zlatou palmu získala francouzská režisérka Justine Triet, teprve třetí žena v historii
Vítězným snímkem letošního ročníku festivalu v Cannes se stalo soudní drama Anatomy of a Fall jedné z favoritek programu, Justine Triet. Dostalo se i na kritikou i diváky obdivované novinky Jonathana Glazera, Akiho Kaurismäkiho a Wima Wenderse.
Závěrečný festivalový večer má známou dramaturgii: po červeném koberci projdou kromě porot a jiných hostů i delegace těch filmů, které by měly dostat nějakou z pozlacených palem. Přišel Jonathan Glazer, kamera dlouho sledovala tureckého režiséra Nuriho Bilge Ceylana, který soutěžil s umluveným a dlouhým dramatem About Dry Grass, na koberci jsou i herci z Fallen Leaves od Akiho Kaurismäkiho. Znamená to hereckou cenu? Zatímco defilé hvězd po schodech k festivalovému paláci trvá přes hodinu, udílení samotné je v Cannes obyčejně sympaticky rychlé, bez velkého doprovodného programu.
Palme d'Or získala jedna z favoritek programu, režiséra Justine Triet (Sibyl, Viktorie) se soudním dramatem Anatomy of a Fall, v němž se spisovatelka v podání režisérčiny oblíbenkyně Sandry Hüller (Toni Erdmann, Rekviem) snaží prokázat nevinu na smrti svého manžela. Triet je teprve třetí ženou, která kdy vyhrála Zlatou palmu. Cenu převzala z rukou legendární americké herečky Jane Fonda a čas k proslovu využila ke kritice vládních důchodových reforem ve Francii.
Stříbro, čili Grand Prix, si od Quentina Tarantina přebral Jonathan Glazer. Britský režisér se dramatem Zóna zájmu vrátil k celovečernímu filmu po deseti letech. Snímek o rodině šéfa osvětimského koncentračního tábora Rudolfa Hösse zobrazuje hezký svět před humny koncentráku. Zatímco zpoza zdi jsou slyšet výstřely, sténání a hukot spalovacích pecí, tady je malebná zahrádka, kterou koncentráčníkova žena Hedwig Höss (opět Sandra Hüller) láskyplně zvelebuje.
Festivalový bronz vyhrál Aki Kaurismäki s tragikomickým milostným příběhem Fallen Leaves. Až v dalších kategoriích zvolila porota vedená dvojnásobným canneským vítězem Rubenem Östlundem (Trojúhelník smutku) pár nečekaných vítězů. Nejlepším režisérem se stal Tran Anh Hung za jídelní romanci The Pot-au-Feu s Juliette Binoche a Benoitem Magimelem, nejlepší herečkou se neméně překvapivě stala Merve Dizdar ze zmiňovaného dramatu About Dry Grass. Kôji Yakusho se stal nejlepším hercem díky roli subtilního tokijského záchodáře v Perfect Days v režii Wima Wenderse a nejlepší scénář oslavil Yuji Sakamoto, který pro Hirokazu Kore-edu napsal text k dramatu Monster o matce, která chrání syna před podivnými učitelskými praktikami.
Kritici se shodují, že porota z nečekaně nabité soutěž vybrala velmi dobře. Dramaturgům se podařilo program gradovat až do samotného závěru, kdy publikum oslovil jak Wim Wenders, tak Alice Rohrwacher s příběhem vykradačů etruských hrobů La Chimera. Zatímco v klání o Zlatou palmu bylo minimum vyloženě rozpačitých titulů (třeba temná záchranářská akce Black Flies se Seanem Pennem), program vedlejších sekcí byl rozkolísanější. Týká se to zejména ceněného Quinzaine des cinéastes, jehož noví dramaturgové volili často extravagantní přístup k vyprávění (The Sweet East) či k filmu jako médiu (Conann).
Festival oživilo hned několik setkání se slavnými tvůrci, jež byla beznadějně vyprodaná. Odpoledne s Michaelem Douglasem či Jane Fonda uctila dědictví světového filmu, Quentin Tarantino zase zapracoval na propagaci svého nového – a zřejmě posledního – snímku s pracovním názvem The Film Critic.
A kdy se canneské tituly objeví v Česku? Už během června budou mít premiéru americké filmy Mezi živly, Asteroid City nebo Indiana Jones a nástroj osudu. V červenci bude tradičně možnost vidět některé filmy z Cannes na festivalu v Karlových Varech. Distribučka Aerofilms do českých kin pošle Kaurismäkiho Fallen Leaves i Perfect Days od Wima Wenderse, La Chimeru od Alice Rohrwacher, Club Zero v režii Jessicy Hausner a Kidnapped od Marca Belocchia. Film Europe přivezou minimálně zahajovací Jeanne du Barry s Johnnym Deppem a sociálně angažovaný The Old Oak klasika Kena Loache. Artcam potom koupil práva na soudní drama The Goldman Case v režii Cédrica Kahna a snímek Blackbird Blackbird Blackberry od Elene Naveriani o nečekané lásce na gruzínském venkově.
