Never more Jaroslavu Duškovi, který vede řeči zhoubnější než rakovina
Kdyby byl svět spravedlivý a lidé příčetní, byli by na komika Jaroslava Duška naštvaní úplně všichni: ti, kteří vědí, že rakovinu dobrou náladou prostě neobalamutíte, i ti, kteří se sice hlásí k „alternativním“ způsobům života, ale Dušek teď jejich snahy o osvětu na polích psychosomatiky a podobných svými moudry spláchnul do záchodu. To, že Český rozhlas vypustil neověřenou informaci, nebo že se v Hollywoodu stávkuje, jsou proti Duškově zpupnosti jen hnidy.
Jana Bohutínská: Český rozhlas Plus vypustil bez uvedení zdroje informaci, že vláda kvůli nedostatku peněz ruší základní umělecké školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spekulace, v nichž nebyl rozhlas sám, dementovalo. Šlo o rubriku Názory a komentáře, přesto je s podivem, s jak nesnesitelnou a pro veřejnoprávní médium nedůstojnou lehkostí se rozhlas zapojil do pseudokauzy, která se kolem „zušek“ rozpoutala. A stejně rychle vyprchala, naštěstí. Tak hloupý krok by neobhájil žádný vládní píárkový eskamotér.
Veronika Bednářová: V Hollywoodu to vře a konce nevidět. Poprvé od 60. let stávkují herci i scenáristé, kteří právem žádají nejen víc peněz, ale třeba i jasná pravidla používání umělé inteligence. Ukazuje se navíc, světe, div se, že scenáristu potřebujete nejen před, ale i během natáčení dotyčného projektu. Jednání zatím nikam nevedou, jisté je jen to, že Hollywood ani nezávislá americká studia už brzy nebudou mít co točit. A pokud ano, kvalita bude špatná a v kinech pak budou k vidění jen samé… však víte co.
Jakub Švejkovský: Nejen on-line prostor minulý týden ovládla kontroverzní slova herce Jaroslava Duška. Umělec propagující alternativní přístup k životu se v rozhovoru s Čestmírem Strakatým nechal slyšet, že umřít na rakovinu je volbou daného člověka, který zákeřnou nemocí trpí. Důrazně se proti jeho slovům vedle dalších lidí ohradil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Po sítích už jako reakce koluje hláška z Duškovy nejslavnější role – učitele z Pelíšků –, která celý nesmysl shrnuje stručně, jasně a snad jednou provždy: „Víš co, Sašo? Jdi do…“
