Posmrtná lekce od zbožňované učitelky. Literární elegán Julian Barnes píše o obtížích životopisců i o římském císaři

Kdo někdy sledoval Rogera Federera, mohl nabýt přesvědčení, že tenis je naprosto jednoduchý. Švýcarská legenda se po kurtu pohybovala s elegancí a jistotou, jako by nebylo nic přirozenějšího. S podobnou bravurou si v literatuře počíná anglický spisovatel Julian Barnes (* 1946), jeden z nejoceňovanějších a nejrespektovanějších autorů posledních dekád, který hladce přechází mezi fikcí, esejem, autobiografií. I díky tomu je každá nová kniha známého thanatofoba událostí a nedlouho po anglickém vydání se objevuje rovněž ve výborném převodu Petra Fantyse, jenž se postupně stal Barnesovým dvorním překladatelem. To je i případ zatím poslední autorovy knihy, románu novelistického rozsahu Elizabeth Finchová (vyd. Odeon).