Kniha Vzestup a pád jedné družby nemilosrdně demaskuje podkuřování Číně v době prezidenta Zemana
V roce 1999 jsem byl jako novinář s tehdejším premiérem Milošem Zemanem na návštěvě Číny, v roce 2005 se to zopakovalo v Pekingu s dalším předsedou vlády Jiřím Paroubkem. Oba čeští politici už tehdy slibovali čínským vládnoucím komunistům „lepší zítřky ve vzájemných vztazích“. Ovšem to, co následovalo v době Zemanova prezidentství (2013-2023) překonalo i nejbujnější fantazii. Podpora totalitního asijského režimu přešla do fáze devótního podkuřování. Skončilo to ale neslavně. Bombasticky ohlašovaný restart vzájemných vztahů se nepodařil, obří vyhlížené investice z Číny nedorazily. Vše to podrobně popisuje kniha Vzestup a pád jedné družby, která je dílem sinologů Martina Hály, Olgy Lomové a projektu Sinopsis.
O tom, že česko-čínské vztahy čeká otočka, která bude vyhovovat především Pekingu, bylo jasnější, když v září 2012 tehdejší premiér Petr Nečas na zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně kritizoval podporu tibetského vůdce dalajlamy, kterou do veřejného prostoru vnesl už v roce 1990 prezident Václav Havel. Nečas to označil po klausovsku za „dalajlamismus“ a řekl, že „vzývání tohoto směru není podporou svobody a demokracie“. A dodal, že Česko razí politiku „jedné Číny“, tedy že Tchaj-wan je součástí Číny. Když byl pak v lednu 2013 zvolen prezidentem Miloš Zeman, bylo jasné, že „pochod na Peking“ může být zahájen. Zeman v tom totiž rozhodně nebyl sám – pomáhala mu levicová ČSSD (například exministři Lubomír Zaorálek, Jan Hamáček, Jan Kohout či poslanec Jan Birke), různí političtí podnikatelé jako Jaroslav Tvrdík („jeho“ fotbalovou Slávii dodnes vlastní čínský majitel) nebo Jaromír Soukup, ale i početná skupina firem, které viděly v říší středu skvěle vytvarované příležitosti (jak vidíme dnes, ani to se nezdařilo).
Kniha Vzestup a pád jedné družby, která má podtitul Deset let česko-čínských vztahů očima projektu Sinopsis, obsahuje kolem stovky textů, které vyšly v letech 2013 až 2022, a doslova cupují českou zahraniční i vnitřní politiku v případě Číny. Zatímco některé české publicistické a odborné texty (ne každý sinolog je ke komunistické Číně kritický) bývají v případě hodnocení Číny někdy opatrné a snaží se tamní komunistické zlo relativizovat na základě předkládaní mimořádných ekonomických úspěchů této asijské supervelmoci (ty prokazatelně existují), tak Lomová a Hála jsou nesmlouvaví zejména při odhalování pozadí čínské totalitní a propagandistické mašinerie, která je mimořádně výkonná, dobře financovaná a dokáže v cizině i kdekoho přímo či nepřímo uplatit.
Vzestup a pád jedné družby popisuje mnoho případů, kdy se někdo z České republiky přiklonil v posledních dvou dekádách k čínskému režimu buď z politické vychytralosti, byznysového kalkulu nebo neznalosti a nekonečné naivity. Problémem je, že tato letitá snaha sice zdiskreditovala českou diplomacii (i některé sinology), ale nikam nevedla. Když Číňané zjistili, že česká strana je k nim sama tolik vstřícná, ale že současně nemá v případě byznysu až tak lukrativní nabídky, se na nás prostě vykašlali, protože mají větší zájmy v USA, Africe, Asii a Latinské Americe. Roli užitečných idiotů v tomto případě ale mnoho Čechů hrálo léta „statečně“. Jak na nesčetných příkladech popisují Hála a Lomová, na české straně tak zůstala jen trapnost a již vzpomínaná fotbalová Slavia...
Zárukou originality, kvality i mimořádné hloubky zkoumaného tématu je u knihy Vzestup a pád jedné družby dvojice autorů-sinologů, kterými jsou Olga Lomová a Martin Hála. Tím se dílo podstatně liší od běžné novinářské produkce (i té lepší), protože pracuje s mnoha čínskými zdroji. Ty mimochodem často samy demaskují politiku Komunistické strany Číny více než jakýkoli sžíravý komentář. Stačí jen číst mezi řádky. Mezi těmi ale není potřeba číst u Vzestupu a pádů jedné družby, která vletěla do problému česko-čínských vztahů po hlavě, jasně a nemilosrdně. Musíme si u toho uvědomit, že otázku Číny je přitom nesmírně důležité podrobně rozebírat, protože tato země je ekonomicky nesmírně silná, zásadně politicky a dnes už i vojensky ovlivňuje svět a je diplomaticky více a více agresivnější. Je to největší výzva pro demokratický Západ v 21. století.
Bylo by zajímavé, kdyby podobné dílo vzniklo i v případě česko-ruských vztahů, jejichž současná podoba je ještě v tragičtějším stavu než vztahy s Čínou. Jenže vztahy s Ruskem nikdo nesleduje tak podrobně, jak to dělá projekt Sinopsis v případě Číny.
Martin Hála, Olga Lomová a Sinopsis – Vzestup a pád jedné družby: Deset let česko-čínských vztahů očima projektu Sinopsis. Vydalo nakladatelství Bourdon, Praha 2023.
