Stand-up komik a spisovatel Pavel Tomeš: Fenomén strašně vtipného Brna vůbec nechápu
Když loni touhle dobou běžela na Českém rozhlase 2 četba na pokračování z „humorného románu o smrti“ Až na ten konec dobrý, nemohli jsme se dočkat dalšího dílu. Pavel Tomeš (46) za zmíněnou knížku už předtím získal Cenu čtenářů v anketě Magnesia Litera a má k ní možná nakročeno i letos: stand-up komik známý z pořadů Na stojáka nebo Comedy Club vydal sbírku třinácti povídek s názvem 13! (čtěte Třináct faktoriál).
Které z těch neskutečných příhod, co v povídkách nové knihy prožili vaši protagonisté, se staly vám?
Jsou bizarní, že? Mám dost divokou fantazii a podléhám dennímu snění, takže jsem skutečně jednou v tramvaji viděl poskakovat takovou tu malou psí věc v tlačenici lidských nohou, ale přísahám, že jsem to stvoření nezašlápl – jen se mi okamžitě začal v hlavě odvíjet příběh, ta situace mi nedala pokoj. Tak vznikla povídka o seznámení mezi ženou a mužem, který jí rozšlápne psa. A když knížky 13! přijely z tiskárny, nějak rychleji jsem vyběhl z baráku a opravdu málem dupl na takového pejska, kterého před vchodem venčila panička. To by mi nikdo neuvěřil, že jsem to neudělal schválně, říkal jsem si, a úplně mi přeběhl mráz po zádech. Jablečná babka z povídky Měla babka je vážně čistá fikce, já svoje babičky bohužel nezažil. Anděla jsem zatím nepotkal a facku ze stejnojmenné povídky bych rád s chutí občas na někoho poslal. Chuť mezi řádky je sice velká nadsázka, ale dělával jsem reklamního textaře, takže tam leccos z mé zkušenosti je. Motiv Schrödingerovy kočky mě fascinuje od vysoké školy stejně jako představa setkání dvou lidí v naprosté tmě nebo fenomén prepperství, přípravy na konec světa. Vánoce na Bé dva je pocta šachům, jsem opravdu náruživý šachista. Pokud jde o ostatní povídky, tak nepotlačitelné nutkání na velkou ve velmi nevhodný moment jsem zažil, ale vždycky jsem to stihl, do bordelu nechodím, dokonce jsem ani nikdy nedělal gigola. To je tedy 13! v kostce, už si to nemusíte pořizovat.
Ještě není. V poslední, té úplně nejvtipnější povídce s názvem Co byste poradil začínajícím autorům?, která je jistě psána životem, jsem našla seznam nejpitomějších otázek kladených vašimi čtenáři – a ano, byly mezi nimi i některé moje. Ty škrtám a ptám se vás: Na jakou otázku, kterou vám novináři nepokládají, byste rád odpovídal?
Je to pořád jen povídka a misantropický spisovatel, který v ní prochází peklem autorského čtení, nejsem já. Já mám autorská čtení naopak rád, snažím se je dělat živější, pojímám je jako takový literární stand-up. A dotazy z publika, dokonce ani ty stokrát položené, mi nevadí. Navíc jsem tak ukecanej, že na ně stejně většinou nezbude čas. Rád odpovídám na každou otázku, která mě donutí se zamyslet a kterou mi ještě nikdo nepoložil.
V téhle povídce se mimo jiné trefujete i do čtenářských ohlasů, které shromažďují servery jako Goodreads.com nebo Databazeknih.cz. Dbáte na ně?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
