Mega pornohvězda na Netflixu, jeptišky a komouši v Národním a Tatáč v Chemistry

Cringe Prince|Zombrex Music

Martin Bryś: Cringe Prince je král

Rap otevřel brány světa hudby pro široké masy, nemusíte umět hrát na žádný hudební nástroj, na netu splašíte nějaké ty beaty a každý, kdo má touhu a odvahu se vyjádřit, může být slyšet. A tak dnes rapuje skoro každý. V té záplavě slaboduchých fotbalistů, rádoby gangsterů a nasládlých romantiků je těžké najít něco autentického a hlubokého. O to víc potěší, když se vám takového zjevení dostane. Tím je mladý rapper Cringe Prince, který ve svých textech dokáže artikulovat myšlenky dnešních dvacetiletých. Co je baví, co je trápí, čím žijí a proč si někdy přejí nežít. Je to vtipné, je to nápadité a některé rýmy se vám až otravně vryjí do hlavy. Čím se tenhle kluk vymyká, je schopnost dělat živé vystoupení. Sice dá všechny pecky, na které se publikum těší, ale přidá i pořádnou porci improvizovaného rapu. Vždycky překvapí, vždycky pobaví a vždycky střelí něco, co si po něm párkrát v duchu zopakujete, protože je to prostě pecka. A navíc nezní, jako když se vám v pajzlu v Třebíči rozladí jukebox.

Cringe Prince, Deepfried (EP), Zombrex Music, 2024

Hana Lundiaková: Planetky|Odeon

Kateřina Kadlecová: Planetky Hany Lundiakové – Vyrýt svoji dvojkundu

Spisovatelka, muzikantka a nejnověji taky malířka Hana Lundiaková (1978) vydala soubor jedenácti různorodých povídek Planetky. Jeho krásná obálka (Nikola Janíčková) je branou do bezčasí, v němž se odehrávají směšné lásky podpořené animálními reflexy v kulisách naprosté obyčejnosti, nebo naopak magického nadvědomí. Některé už vyšly (třeba Naháč v Reflexu), ty novější a lepší, trochu ledabyle slípnuté postavou slepnoucího malíře a prostorem starého letenského činžáku s vnitroblokem, nikoli. Autorka do nich vrazila všechno, co na cestě životem míjí a do čeho naráží: jediný teskný osud jakožto esenci rodného Broumovska v Rudých dveřích, dřepění u škopku, lití a ryzí city „obyčejného člověka“ v Holotě, až troufalou trivialitu a závěje slovního smogu v Blahonautech, paralýzu ukrajinské uprchlice v povídce U Slepejch. Vše je podpořeno výraznou, přepjatou stylistikou, vědomě neukázněnou prací s jazykem, provokativním mísením vysokého a nízkého od lexika po promluvy postav. Například jeskyně evokuje trnkovskou zahradu, latinské citace – a záchod zdarma; na toaletu se taky utíká před poťapanou tetou a vyměšování a tělesné šťávy jsou opět dosti důležité. Hana Lundiaková na šedé dveře reality opět „vyryla svoji dvojkundu“, abych citovala z její šesté, zábavné, pestré, inspirativní, povznášející knížky.

Hana Lundiaková: Planetky, Odeon, 2024

Maker Faire Prague|Maker Faire Prague

Marek Gregor: Vytiskni si sám

Historie festivalů původně pro hardcorové příznivce 3D tisku Maker Fair se začala datovat v roce 2006, kde jinde než ve Státech. Tehdy do kalifornského San Matea přišlo na 20 tisíc profesionálů, fanoušků a zvědavců úplně nové technologie, 3D tisku. Popularita podobných eventů celosvětově rostla, v roce 2009 se vůbec první Maker Faire odehrál v Evropě a Africe, o rok později v Kanadě a první v Asii, v Hongkongu v roce 2014. Do Prahy, poprvé dorazil Maker Faire v roce 2018. Letos se podobné akce, které „popularizují technologie a kreativní tvoření jako alternativu k běžnému a konzumnímu způsobu života“, konají na 14 místech ČR. Největší letošní konvence svého druhu u nás se koná tento týden v Křižíkových pavilonech na holešovickém Výstavišti. A protože na příští rok pořadatelé domácí Maker Faire s podtitulem Festival vynálezců, kutilů a tvůrců chystají prý vůbec největší konferenci otevřených 3D dílen všeho druhu na světě FAB2025, nebude od věci si odskočit do Holešovic a zjistit, co nového se v téhle ohromně se rozrůstající oblasti děje.

Maker Faire Prague, Výstaviště Praha, 11. a 12. 5.

King Gizzard The Lizard Wizard, hudba | Fource.cz

Vojtěch Rynda: Kolos King Gizzard ve Foru Karlín 

Nejprve jsme na ně dlouho čekali, pak vyprodali Divadlo Archa a nedlouho poté po strop zaplnili Velký sál Lucerny. A australští King Gizzard & The Lizard Wizard se nemíní v kapacitním růstu zastavit. Neuvěřitelně plodná kapela se do pražského Fora Karlín hrne s novým – nečekaně syntezátorově laděným – albem The Silver Cord v zádech. „Když zavládne peklo, najdu vnitřní klid,“ svěřil se frontman Stu Mackenzie časopisu DIY.

King Gizzard & The Lizard Wizard, Forum Karlín, 18. 5.

Arthur Koestler, Palestina 1917–1949|Academia

Jaroslav Šajtar: Tedy i Izrael je rozmar dějin…

Těmito slovy začíná kniha Příslib a naplnění. Její autor Arthur Koestler (1905–1983), jeden ze zásadních kritiků totalitarismu (Tma o polednách), uměl být vždy tam, kde se děly věci, a pak je jasně, čtivě a přesvědčivě popsal, ať šlo o polární expedici na palubě vzducholodi Graf Zeppelin nebo o španělskou občanskou válku. V letech 1926–1929 žil v Palestině, kam se vrátil těsně po vyhlášení Státu Izrael. Jeho „dějiny Palestiny“ začínají tzv. Balfourovou deklarací (1917), příslibem vytvoření židovské národní domoviny, a končí židovsko-arabskou válkou z počátku června 1948. Všichni, kdo se dnes potřebují k situaci na Blízkém východě vyjadřovat, by si měli tuto knihu přečíst. Většinou nám při náběru historických informací vypadává ta třetí strana problému, britská mandátní správa. Britové se chovali pokrytecky, imperialisticky a podělali, co mohli. Jejich podpis pod mnichovskou dohodou je nám hned jasnější!

Arthur Koestler, Palestina 1917–1949, přeložil Aleš Valenta, Academia, 2024

Hlaskontrabas | Hlaskontrabas

Michal Kořán: Čtyři hlasy, čtyři kontrabasy

Unikátní hudební nahrávku připravili hráč na kontrabas Petr Tichý a zpěvačka a performerka Ridina Ahmedová. Svůj společný hravý projekt Hlaskontrabas rozšířili na Hlaskontrabas Oktet, který nyní tvoří čtyři zpěvačky a čtyři kontrabasisté. Společně nahráli album Kaleidoscapes (vyd. Animal Music): jeho základy vznikly loni v létě během turné na Islandu a přispěli na ně také hudebníci z Izraele a Norska nebo česká skladatelka Beata Hlavenková. Název alba vznikl spojením dvou slov: kaleidoskopu (dětské hračky) a scapes (krajiny). Ta se stala inspirací pro tajemné, křehké, divoké, ale i krásně melancholické skladby, které jsou okouzlující tak, jako se jeví svět skrz barevná sklíčka krasohledu.

Hlaskontrabas Oktet, Kaleidoscapes, Animal Music, 2024

Bílá voda v Národním divadle | Petr Neubert

Jitka Menclová: Jeptišky a komunisti v Národním

Tleskám. Nejen já, ale celé Stavovské divadlo při předpremiéře divadelní adaptace nejnovějšího románu současné české spisovatelky Kateřiny Tučkové Bílá Voda. Citlivě a opravdově zachycený, ne příliš radostný úsek našich vlastních dějin. Moc se o tom nemluví, ale o to je to zajímavější – jaké životy žily ženské řeholní řády za komunismu? Kde až se může ve vyhrocené době ocitnout lidská důstojnost? A jaké místo v katolické církvi má vlastně žena? Silná témata, skvělé herecké výkony – namátkou Jana Pidrmanová, Saša Rašilov, František Němec, Kateřina Winterová… A nebojte se toho, slovenský dramatik Daniel Majling, který je pod divadelní adaptací podepsán, vás během přestavení občas nechá i zasmát (samozřejmě hlavně zaplakat). 

Bílá voda, Stavovské divadlo (ND), od 9. 5. 

Milan Cais, Contemporary Problems|The Chemistry Gallery

Marek Gregor: Tatáč v Chemistry

Kdo by to byl řekl, ve druhé půlce osmdesátek zakladatel teenagerské skupiny Tata Bojs a o dekádu později absolvent AVU (studoval  sochu u Huga Demartiniho a Jindřicha Zeithammela a vizuální komunikaci u Jiřího Davida) Milan Cais ke konci května slaví padesátiny! A tak mu včera v The Chemistry Gallery, nově sídlící v Hale 40 Holešovické tržnice, otevřeli výstavu. Na vernisáži vyhrával Mardoša, ruce si podávali galeristé, sběratelé, umělci a spousta známých. Contemporary Problems, jak se aktuální výstava jmenuje, je o velkých rozpixelovaných obrazech, které něčím evokují Gerharda Richtera, něčím Jiřího George Dokoupila, a především o velkých kovových objektech. Milan tu rozbrušovačkou maluje na železné pláty, jindy vyskládá nadrozměrný objekt ze želených knih. A uprostřed na diváky shlíží zvláštní roztančená černá panenka usazená na temné diskokouli, ke slovu se dostávají hesla: glitch, noise nebo scratch.

Milan Cais, Contemporary Problems, The Chemistry Gallery, do 16. 6.

Louky. Dobrodružství poznávání|Academia

Kateřina Kadlecová: Vzhůru na palubu, Louky volají

„Ve spartánsky zařízené maringotce na parkovišti pod rozestavěným hotelem se brzy po ránu probouzí mladý botanik původem z východních Čech,“ píše se v prologu skvělé, Magnesií Literou letos oceněné odborné publikace Louky, Dobrodružství poznávání. Oním mladíkem byl roku 1978 František Krahulec, „jakýsi botanický archeolog“ ohledávající květnatá luka především v Krkonoších. Spolu s kolegy Stanislavem Březinou, Sylvií Pecháčkovou a Hanou Skálovou nyní předkládají výsledky bezmála čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu AV ČR tak výsostně literární a přitom vzrušující, dobrodružnou formou, že má čtenář chuť od krásných snímků a romantických popisů vzletět a proběhnout nepokosenými loukami, jedněmi z druhově nejbohatších a zároveň nejohroženějších biotopů vůbec. Kapitoly s názvy Louka jako podsvětí a Louka jako svět showbyznysu? Takhle se dnes mají psát odborné publikace!

Louky. Dobrodružství poznávání, více autorů, Academia, 2023

Supersex: Jak se z něj stal Rocco Siffredi? • Netflix, idh

Tereza Spáčilová: Supersex

Gigant světového porna Rocco Siefredi (60) dostal ke kulatinám sedmidílnou životopisnou sérii od Netflixu a trochu si u této příležitosti zabilancoval. Prý „konečně někdo pochopil, že dokázal něco výjimečného a krásného“. Předpremiéru seriálu Netflixu s názvem Supersex na letošním Berlinale absolvoval v doprovodu manželky a synů. „Byla to pro mě náročná a v jistém smyslu až surreálná zkušenost,“ okomentoval to následně v rozhovoru pro Reflex a ještě dodal: „Za skoro čtyřicet let, co se věnuju pornu, se spousta věcí změnila; svět se zdá být svobodnějším. Pokrytectví a ostych přiznat, že k našemu životu patří i sex, ovšem zůstávají. Dodnes mi lidé v zákulisí vřele tisknou ruce, ale na scéně před kamerou si pak nasadí masku totálního despektu. Když mi bylo dvacet, zavolal si mě k sobě otec a řekl mi, že jestli chci dělat porno, čeká mě život v prokletí, plný nemocí, samoty a nenávisti. A i když mě o pár let později rodina omilostnila, zvykl jsem si, že do všeho, co dělám mimo ‚svůj‘ svět, vstupuju už automaticky s handicapem.“ Zda se seriál Neflixu povedl, posuďte sami, streamovací služba jej do svého programu zařadila už začátkem března.

Supersex, Itálie, 7 dílů, Netflix, 2024, od 6. 3.