Never more Alici Munroové a lidem kolem ní, kteří kryli zločin, zatímco spisovatelka získávala vavříny
Pište / točte / zpívejte o tom, co sami dobře znáte, říká se začínajícím umělcům. Kanadská nobelistka Alice Munroová tuhle radu pojala svérázným způsobem: zatímco psala o mladých lidech zrazených dospělými, zradila vlastní dceru. Tomio a Andrej jsou konzistentní ve snahách likvidovat veřejnoprávní média. A nepohřbívejte westerny!
Kateřina Kadlecová: Fikční světy kanadské, Nobelovou cenou ověnčené, v květnu zesnulé prozaičky Alice Munroové jsou plné mladých lidí zrazených a ignorovaných dospělými, kteří se o ně měli starat. Podle eseje spisovatelčiny dcery Andrey Skinnerové taková byla i její matka. Holčičku od jejích devíti let sexuálně zneužíval nevlastní otec (naštěstí s ním nežila v jedné domácnosti). Věděla o tom řada dospělých včetně její matky, a ta se s agresorem přesto rozhodla zůstat. Nikdo z nich Andreu, která se v mládí potýkala s bulimií, neochránil, naopak se o zločinu kvůli ochraně velkoleposti Munroové mlčelo. Hanba!
Marek Gregor: Argumenty, kterými se Andrej Babiš a Tomio Okamura snaží (doufejme, že bez reálné šance na úspěch) hodit vidle do „velké mediální novely“, dávají nahlédnout, kam míří. Média veřejné služby by při první příležitosti minimálně zestátnili po vzoru Ficovy vlády, Tomio by je nejradši zlikvidoval úplně. Jako by šéf SPD zapomněl, že poprvé se stal známějším až jako účastník reality show České televize Den D. Na soupis toho, co všechno zapomněl a co překroutil Andrej, by nestačil celý časopis.
Vojtěch Rynda: Na western Až na konec světa, který u nás měl značnou reklamu jako zahajovací film letošního MFF Karlovy Vary, do českých kin za první víkend promítání přišlo tragických 1145 diváků. Nechodíme ani na jiný western, tříhodinový Horizont: Americká sága je propadákem dokonce globálním. Jeho autor, Kevin Costner, do něj údajně investoval vlastních 38 miliónů dolarů a pojal ho jako první část mamutího čtyřdílného cyklu, jehož budoucnost je nyní ohrožena. Píše se o „soumraku westernů“ a o „skomírajícím žánru“. Já žádný velký fanoušek westernů nejsem, ale nemůžu nevidět, že se v dějinách kinematografie dokázaly už mockrát postavit zpátky na nohy. I díky Costnerovi. Nepohřbívejme hrdiny, dokud nevystřelili poslední kulku!
