S klapkami na očích. Florence Noivillová napsala Kunderův životopis, v němž je i Václav Havel "bad guy"
O díle Milana Kundery (1929–2023) byly napsány desítky knih. V posledních letech se začínají objevovat i publikace o jeho životě a jsou zatím dva způsoby, jak se životopisci k nejslavnějšímu českému prozaikovi 20. století stavějí. Jan Novák si v kontroverzní bichli Kundera. Český život a doba udělal z loni zemřelého spisovatele boxovací pytel, vyčítal mu kdeco a ve všem, co Milan Kundera udělal, viděl ty nejnižší motivace. Oproti tomu přístup francouzské spisovatelky a novinářky Florence Noivillové (*1961), jejíž životopisnou knihu Milan Kundera – Psát, jak směšný nápad! v překladu Nory Obrtelové vydal Host, připomíná závodního koně, kterému někdo nasadí klapky na oči, řekne mu, kudy má běžet, a on horlivě pádí do cíle.
Milan Kundera nepsal pouze romány, ale i eseje a před ústupem do ústraní poskytl slušnou řádku rozhovorů. V nich opakovaně vysvětloval a zdůrazňoval, jak se má s jeho dílem zacházet, jak má být interpretováno, z jakých základů vychází a jaké jsou jeho intence. A těmito instrukcemi se autorka čtyř románů, trojice biografických knih, osmi dětských knížek i souborů esejů a dlouholetá literární redaktorka deníku Le Monde Florence Noivillová beze zbytku řídí. Kunderův styl tak připodobňuje ke stylu, jakým se psalo v 18. století, na nějž Kundera často odkazuje. Jinde tvrdí, že český autor je dědicem „slavné čtyřky“ středoevropských spisovatelů, Roberta Musila, Hermanna Brocha, Witolda Gombrowicze a Franze Kafky, což je taková malá násobilka pro každého, kdo někdy otevřel Kunderovy eseje.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
