Šmarjá , zase brexit! Britům se v referendu povedla neuvěřitelná pitomost, říká umělec Jake Chapman
Patří do stejného generačního vrhu, nazvaného Young British Artists, jako například Damien Hirst. S bratrem Dinosem jsou držiteli dříve nejprestižnějšího britského uměleckého ocenění Turner Prize. Když před jedenácti lety vystavovali v Galerii Rudolfinum, nechyběly vedle jejich slavných parafrází leptů Franciska Goyi Hrůzy války figuríny umrlců v životní velikosti oblečené do uniforem důstojníků SS (v budově kdysi sídlil Reinhard Heydrich) nebo falešné idoly moderní civilizace typu hamburgeru z bronzu. I na tyto postupy JAKE CHAPMAN (57) nyní navazuje sólovou výstavou Flotsam & Jetsam v galerii Telegraph v Olomouci.
Jake Chapman představuje v Telegraphu své nejnovější práce, což je v našich poměrech dost unikátní počin. Výstava Flotsam & Jetsam je o vyplaveninách. O troskách, které oceány vyplavily po ztroskotaných lodích (flotsam), o odpadcích a nepotřebných věcech (jetsam), jež posádky za staletí naházely do vody nebo se tam dostaly jiným způsobem a dnes volně plují po hladině, shlukují se či jsou vyvrženy na břeh. Goyovy lepty autor konfrontuje s umělými pocity štěstí, vystavuje falešné plakáty z Paříže roku 1968, předělává Williama Hogartha, „vylepšuje“ akvarely Adolfa Hitlera, na scéně se objeví i socialistický trabant, v němž se odehrává nekonečná série sebevražd výfukovými plyny…
Proč Flotsam & Jetsam?
Názvem odkazuji na text Dylanovy písně Oh, Sister, kde se zpívá: „Čas je oceán, ale končí na břehu.“ Flotsam a jetsam jako kvasící směs nezařaditelného odpadu vyvrženého podle selekčního gradientu na břeh. A taky si myslím, že to je nejúžasnější antihumanistický statement.
Proč?
Když přemýšlíte nad pojmy flotsam a jetsam, dojde vám, že rozjímáte o rozličných lidských sračkách, které oceán vyplavuje zpět na pobřeží. Před lety jsem v Los Angeles fascinovaně sledoval, co všechno oceán dokáže vyvrhnout. Příliv nejdřív připlaví lehčí kusy, pak ty o něco těžší a nakonec ty nejtěžší, které zase zmizí s odlivem. Oceán jako geniálně sestrojená gigantická mašina, centrální doručovatel a třídička odpadu. Jako by nám někdo říkal: „Tady to máte zpátky.“ V něčem mi to připomíná současné umění: sběratelé často shromažďují nejrůznější zbytečnosti na různých úrovních kvality.
Je vaše tvorba komentář, nebo ilustrace společenských postojů?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
