Co je za oknem? Fotograf Jan Šibík zachytil život v Severní Koreji
„Chudých zemí je plno, ale taková míra nesvobody, jako je v Severní Koreji, nikde jinde na světě není,“ říká fotograf Jan Šibík, jenž se do země nad 38. rovnoběžkou dostal třikrát v průběhu čtrnácti let. Podařilo se mu vyfotit to co málokomu. Až do 24. listopadu se v Karolinu koná jeho výstava Severní Korea. Jan Šibík vydal rovněž stejnojmennou knihu, návštěvníkům výstavy ochotně odpovídá na jejich dotazy a pořádá pro ně komentované prohlídky. Severní Korea mu leží na srdci. „Je mi neuvěřitelně líto lidí, kteří v té strašné totalitě musejí žít, a děsí mě, jak Kim Čong-unovi narostla křídla kvůli tomu, že se začal paktovat s Putinem,“ vysvětluje.
Když bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš líčil své dojmy z oficiální návštěvy v Severní Koreji v květnu 1988, kdy jednal s Kim Ir-senem, ani o čtvrt století později neskrýval, že se v této zemi cítil dobře: „Pěkně se mi tam líbilo! Všude pořádek, pole vzorně obdělaná…“ Pravidelně se také účastnil setkání na severokorejské ambasádě.
„Kvůli socialistické minulosti nás v Severní Koreji dodnes trochu považují za spřátelenou zemi,“ říká fotograf Jan Šibík. Svoje pocity z opakovaného krátkého pobytu v KLDR shrnuje do dvou slov: „Hrůza a deprese.“ A to během své kariéry už viděl horu lidského utrpení. Jan Šibík Severní Koreu navštívil třikrát. Coby fotograf Reflexu se marně pokoušel deset let získat vízum. V roce 2005 proto využil možnosti stát se novinářskou součástí delegace tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, jenž byl pozván na návštěvu KLDR. V roce 2007, když se Severní Korea otevřela pro turisty, v zemi pobyl čtyři dny s redakčním kolegou Danem Hrubým a díky přičinění náhody, štěstěny a své pohotovosti pořídil zcela ojedinělé snímky. V roce 2019 se do KLDR opět dostal se Zaorálkovou delegací.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
