Smutné never more putuje Vojtěchu Havlovi, předčasně zesnulému autorovi výjimečné hudby
V pouhých dvaašedesáti letech zemřel Vojtěch Havel, který byl se svou manželkou Irenou stálicí tuzemské nezávislé hudební scény. Vedle toho jsou jiné stesky tohohle týdne prkotiny, ale smutno je nám i ze snahy zprivatizovat si příjezdovou cestu k pavilonu Expo 58 na pražské Letné a z toho, jak líně jsme coby kulturní scéna pojali „kafkovský“ rok.
Kateřina Kadlecová: Není to ani půl roku, co VOJTĚCH HAVEL s manželkou Irenou vydali po čtrnáctileté pauze krásné album, tentokrát klavírní a varhanní, Four Hands. V pondělí 21. října výjimečný hudebník ve věku 62 let nečekaně zemřel. Po Oldřichu Janotovi tak odešla další stálice nezávislé scény; oduševnělý, jemný a cituplný člověk, který po více než čtyři dekády skládal právě takovou hudbu.
Vojtěch Rynda: MAJITELÉ BUDOVY EXPO 58, architektonicky cenné a pořád ještě krásné, chtějí ohnout pravidla pro provoz aut v Letenských sadech, de facto si zprivatizovat příjezdovou komunikaci a rozparcelovat okolní prostory na parkovací místa. Týká se toho smlouva, kterou se chystají podepsat pražští radní za ODS, TOP 09 a STAN. V zásobování přitom vlastníkům budovy za nynější situace nic nebrání. Nádherně klidné místo v centru Prahy vedle školy, školky a hřiště se má „zneklidnit“, při kochání Prahou z jedinečného výhledu vám budou za zadkem projíždět auta – a to ani nemluvím o tom, že tam kdysi bývala restaurace…
Marek Gregor: Zahájení festivalu německy mluvených filmů Das Filmfest v Lucerně – byť průměrným životopisným snímkem o Kafkovi Nádhera života – odhalilo odlišný přístup ke stému výročí spisovatelova odchodu na věčnost. V Německu nebo v Rakousku vznikaly filmy a knihy, české skupině Kafka Band tam uspořádali turné po místních knihovnách, byly vyhlášeny velké dotační programy. Zato u nás jsme se s výročím jednoho z nejslavnějších pražských rodáků potýkali – až na pár výjimek výrazně spolufinancovaných ze zahraničí – více než česky. Dvě stě let Smetany, to by nám šlo, ale STO LET KAFKY nám i pětatřicet let po pádu komunismu nějak proteklo mezi prsty.
