Never more Českému slavíkovi, jehož prestiž je srovnatelná s udílením cen za největší dýni
Ne, opravdu to nejsou hudební ceny, natož nějak důležité, nýbrž anketa popularity; tak ať nás organizátoři Českého slavíka nebalamutí. Mimo realitu se nachází i instituce se zkratkou ÚZSVM, jež nedokáže prodat zámek, o který je přitom zájem. A taky se nám nelíbí, že Evropská filmová akademie ignoruje české filmy.
Antonín Kocábek: Upoutávky na letošní předávání ankety popularity (ne, opravdu to nejsou „hudební ceny“) ČESKÝ SLAVÍK hovořily o „nejdůležitější hudební události tohoto roku“. Docela by mě zajímalo, zda této nabubřelé formulaci věří alespoň sami organizátoři. Jinak totiž na hudební scéně vzbuzuje přinejmenším úsměv a prestiž této akce je už léta srovnatelná s udílením cen libovolného zahrádkářského svazu za největší vypěstovanou dýni.
Marek Gregor: Příběh opakovaného neúspěšného prodeje Veleslavínského zámku institucí jazykolamného názvu ÚZSVM (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) za 580 miliónů korun je jen dalším z řady nepochopitelných rozhodnutí státu vůči místním komunitám. O rozpadající se památkově chráněný objekt, více než století sloužící především jako plicní sanatorium, mají od roku 2017 zájem „velká“ Praha i Praha 6, která tam chce, dle svého vyjádření, „zachovat park pro veřejnost v kombinaci s využitím pro kulturu a školství“. Jenže úřad spravovaný lidmi, kteří k místu nemají žádný vztah, uvažuje jen a pouze nad nejvyšší finanční nabídkou.
Vojtěch Rynda: Nejvíc cen Evropské filmové akademie včetně té pro snímek roku minulý víkend získal narkomuzikál Emilia Pérez – pět. Akademie ráda rozdává ceny vidlemi, loni jich měla Anatomie pádu šest, Favoritka před pěti lety osm, a i proto bývá ceremoniál v posledních letech poněkud nudný – a pokaždé o desítky minut přetažený. Ale frflat chci nad notorickou absencí české kinematografie, kterou letos reprezentoval jen skvělý animák Život k sežrání. Jenže aby byly tuzemské snímky nominovatelné, musejí běžet na klíčových festivalech nebo mít zahraniční distribuci. To se nedaří, protože v cizině málokoho zajímají, což je dané i tím, že nejsou na festivalech a nemají distributory… Je to ZAČAROVANÝ KRUH.
