Beyoncé versus Shakira: která je naživo lepší?
Hned dvě megahvězdy latino popu vydávají před Vánoci na DVD záznamy svých koncertů. Shakira versus Beyoncé. Kolumbijka versus Texasanka. Jedna řízlá Španělskem a Afrikou, druhá americkým soulem a r'n'b.
Beyoncé
Live at Roseland: Elements of 4
vydala firma Sony Music
čas: 81:18 minut
cena: 349 korun
Shakira
Live from Paris
vydala firma Sony Music
čas: 81:37 minut
cena: 499 korun
Beyoncé na záznamu z New Yorku nabízí 26 písní, pařížský koncert Shakiry jich čítá o pět míň. Přidává zato bonusové dokumenty ze zákulisí koncertu a příprav DVD, či zpěvaččina putování Paříží. Divák má možnost vidět víc z jejího mimokoncertního života, seznámit se s členy týmu a uvidí Shakiru jezdit na oslu. Nebo hrát golf. Skrze skladby vás pak na koncertě provede celou svou kariérou. Ani Beyoncé ale nesází čistě na hudební stránku, na vrcholu showbyznysu se pohybuje už dlouho. Dobře tak ví, co si publikum žádá.
Její DVD Live at Roseland se skladbami z posledního alba 4 je rozdělené na dvě poloviny. Manželka slavného rapera Jay-Z ( zazní tu i jeho hlas) se tak snaží naznačovat své dvě osobnostní polohy – veřejnou a soukromou. Aneb dělat rozdíl mezi tím, kým se stává při show a tím, kým je jako „obyčejný“ člověk. Možná i proto působí sympaticky i úvod, kde se poněkud neoriginálně na pozadí skladby Jackson 5 I Wanna Be Where You Are připomínají vystoupení z jejího dětství. Rodinná atmosféra v sále by se dala krájet. Stejně jako svíčkami prošpikovaný dort, který Beyoncé dostane vzápětí v zákulisí.
Show obou zpěvaček si v ničem nezadají co do velkoleposti scény a efektů, na nějaký ten dolar se očividně nehledělo ani v jednom případě. Ani jedné nechybí obří molo vybíhající mezi diváky a početná suita doprovodných muzikantů (u Beyoncé výhradně rodu ženského) a tanečníků. Obě přibraly ke kapelám smyčcové a dechové sekce, aranže skladeb jsou tak místy vskutku impozantní. Dokonce i výkony Beyoncé a Shakiry za mikrofonem jsou srovnatelné – ani jedna už dávno při živých vystoupeních nedělá školácké chyby, obě jsou zpěvačky par excellence.
Když Shakira zlehka zpívá v originále skladbu Francise Cabrela Je L´Aime A Mourir, nelze jí vytknout ani jediný slabý moment. Megahity jako Loca a Gypsy ji pak ukazují i jako neúnavnou showmanku. Beyoncé zase doslova září v pomalejších skladbách jako Best Thing I Never Had, sametovou sílu svých hlasivek a jejich rozpětí dává pocítit v Say My Name či Single Ladies. Kromě zpěvu je tu ale ještě jeden směr, v němž se ty dvě vzájemně neustále předbíhají. Obě na podiu dávají bez zábran najevo nakažlivé, místy až obsesivní nadšení. K latině jako takové patří i vášnivě vyzývavý tanec, v němž možná Shakira svoji konkurentku mírně poráží. I když...
Beyoncé ma zase větší dar komunikace s publikem, do něhož vrhá až neuvěřitelně nablýskaný úsměv a lidi jí ho vracejí zpět s větší odezvou. Kupodivu ani její pózy nevyznívají uměle, nabušenou atmosféru koncertu pomáhá držet právě zpěvaččina srdečnost – ať už hraná nebo upřímná. Její Američané jí prostě rozumějí. Byznys kolem popových star je na zbožštění idolů založený, bojovat proti tomu nemá smysl. A když člověk tyhle dvě slyší zpívat, tak jim to ženstvím překypující běsnění před lidmi nakonec i rád odpustí. Pokud by mě ale někdo nutil vybrat z těch dvou jednu vítězku, nejspíš bych rezignovaně vyvěsila bílý prapor. Ta DVD jsou skvělá obě dvě.
