Prázdninové pozvání do skalnatého ráje: nové knihy o Národním parku České Švýcarsko
Ze všech čtyř českých národních parků mám nejraději ten nejmladší a druhý nejmenší z nich, České Švýcarsko. Nejen proto, že bydlím v Děčíně, tedy prakticky za rohem, ale i proto, že krásy jeho skalních útvarů, hradů, hlubokých kaňonů a lesů houbami a zvěří oplývajících jsou skvěle popsány a lákavě vyobrazeny v publikacích, které vydává „ópéeska“ parku.
Včera jsem zrovna při plánování prázdninových výletů na Pravčickou bránu, do krásné Krásné Lípy, do hřenských soutěsek, na pevnost Königstein a k Dolskému mlýnu (kde režisér Bořivoj Zeman natáčel počátkem 50. let Pyšnou princeznu) listovala těmi nejčerstvějšími a nedokážu o těch knihách mlčet. Tu máte excerpt.
Děti|Jste-li rodiči nezbedných, toulekmilovných dětí, za největší bombu budete považovat letos vydanou stotřicetistránkovou brožurku s názvem České Švýcarsko pro rodiny s dětmi.
Spisovatel a dramatik Rostislav Křivánek (možná znáte jeho román Země strašidel nebo Uspávačky skřítka Zamhouřílka pro děti) ve čtrnácti výpravách představuje dětem i jejich rodičům nejkrásnější místa parku, vymýšlí hry, připomíná historii i staré legendy a místní pověsti, upozorňuje na pamětihodnosti, dobré hospody i úskalí, pokud jde o trvání či náročnost trasy. Výlety jsou koncipovány tak, aby si všichni rodiče i batolata/teenageři přišli na své – jedna výprava je pro nadšené přírodovědce a trpaslíkoznalce, jiná pro malé rytíře a princezny, další pro dobyvatele a skálolezce.
Perfektní bedekr doplňují nádherné snímky Zdeňka Patzelta, nejznámějšího fotografa krás současného Českosaského Švýcarska a někdejšího dlouholetého ředitele Správy NP České Švýcarsko, jenž za jednu ze svých knih o této lokalitě získal ocenění Nejkrásnější česká kniha roku a Fotografická publikace roku.
Krajina inspirace|Fotograf Patzelt zaplnil svými snímky i letošní velkoformátovou publikaci České Švýcarsko (Krajina inspirace), která náš národní park představuje tak atraktivně a v tak velkém stylu, jako by básnila o Yellowstonu nebo Yosemitském parku. V textech Jaroslava Holoubka se mimo jiné dozvíme, které z malířů, básníků, hudebních skladatelů či filmařů si místní krajina podmanila. Kdo by byl řekl, že jen pár kilometrů severněji zasněně bloumal šestadvacetiletý Hans Christian Andersen, jak dokazuje jeho knížka Zpráva o cestě doSaského Švýcarska (česky r. 2010)? Nebo že Carl Maria von Weber vandroval po Českosaském Švýcarsku, zatímco se mu v hlavě rodily hudební motivy slavné opery Čarostřelec?
Milovníky kinematografie pak jistě zaujme kapitola Pyšná princezna s vůní pryskyřice, která mapuje cesty tuzemských i zahraničních filmových štábů do labského kaňonu a přilehlých pískovců. Ve zdejších kouzelných exteriérech (slavné „varhany“ Panské skály, tajuplné ruiny Dolského mlýna atd.) se pochopitelně točily a stále točí především pohádky – ve skalách v Tisé a ve Hřensku filmaři zaměstnali spoustu místních komparsistů pro první dva díly hollywoodských Letopisů Narnie; Lev, čarodějnice a skříň a Princ Kaspian.
A když v údolí říčky Kamenice režisér Stephen Daldry natáčel drama Předčítač, sama Kate Winslet ve Ferdinandově soutěsce odhalila ňadra (což jistě přispělo k tomu, že za svou roli negramotné vysloužilé dozorkyně v koncentračním táboře získala Oscara).
Švýcarsko|Zdeněk Patzelt s Rostislavem Křivánkem loni připravili také brožuru Českosaské Švýcarsko. Turistický portrét, která kromě lidových památek, historie, architektury, rozhleden a skalních měst představuje i živé přírodniny; plchy, mloky, raky, vzácného chrobáka černého a podle občasných zpráv snad i rysa ostrovida může člověk potkat právě na 79 km čtverečních tohoto národního parku.
A taky tu hnízdí na 130 druhů ptáků – tento měsíc v NP okroužkovali stého čápa černého, skorec vodní běhá pod vodou po kamenech Kamenice jako mokrá motorová myš a nejmenší české sovy, kulíšci nejmenší, tu spolu se sokoly a liškami dávají dobrou noc.
Jména dalších dvou aktuálních, kvalitně vázaných a krásně vypravených publikací, Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska a České Švýcarsko včera a dnes, hovoří za vše. Na rozdíl od KRNAPU sice České Švýcarsko zatím nemá vlastní pohádky, kuchařku ani omalovánky, ale tak reprezentativní, obsáhlou a tematicky širokou knihovničku mezi českými národními parky žádný jiný nevlastní.
Aspoň k něčemu jsou ty evropské dotace, fondy a operační programy dobré – neumím si představit, že člověk, který tyhle knihy pročte, okamžitě nepopadne stan, děti a foťák a nevyrazí sem. Dobrá práce, vy tam v lesích na severu!