Krev komunistů a smutek prostitutek
Když padne režim, jemuž jste věřili, a ještě ke všemu přestanete pít, může to být slušná jízda : někdy až na krev. Prostituce tu vždy byla a bude: své o tom věděl i baron Johannes Nádherný, bratr slavnější Sidonie. A šumná nejsou jenom města, ale knížky nebo továrny, případně knížky o továrnách.
Rudolf Sloboda: Krev
Jestli působil ve dvacátém století na území bývalé federace nějaký skutečně velký spisovatel, jehož stojí za to číst, byl to slovenský krutý, ironický a nebojácný prozaik Rudolf Sloboda. Ve svých drásavých románech otevřeně popisuje duševní muka depresí, soužití s alkoholem i ženami a vydává dost přesnou zprávu o složité době, jíž si Slovensko v éře komunismu procházelo. Nyní vychází jeho porevoluční román Krev, který stejně nemilosrdně popisuje duševní svět někdejšího bolševického ideologa, jemuž se s pádem režimu rozpadly všechny jistoty. Můžeme si myslet o současné módě překládat ze slovenštiny co chceme, vydáním Krve však nakladatelství Větrné mlýny učinilo záslužný a zásadní skutek.
Alena Wagnerová: Bol lásky prodejné
Alena Wagnerová si po knize o baronce Sidonii Nádherné posvítila na jejího bratra Johannese Nádherného. Ten si totiž počátkem dvacátého století pestře a bohatě dopisoval s prostitutkami, což je také základem nové knihy Wagnerové Bol lásky prodejné. Není to až tak pikantní čtení, jak by se mohlo zdát, spíše jde o pozoruhodný obrázek doby a silných výpovědí žen, provozujících nejstarší řemeslo, v čemž se za posledních sto let samozřejmě téměř nic nezměnilo.
Radovan Lipus: O smutné továrně
Divadelní režisér, proslulý kavárenský povaleč a autor Šumných měst Radovan Lipus opět po delší době vydal něco ze svého slovního pokladu: tentokrát je to podobenství o stavu industriální architektury v Čechách. Na příběhu jedné krásné továrny, která si prošla všemi otřesy dvacátého století a dnes chátrá, Lipus ukazuje, jaké mezi sebou máme nedoceněné poklady. V hávu knihy určené primárně dětem se tak dostává poetického poučení i všem dospělým. Knihu dokreslují koláže a fotografie architekta a herce Davida Vávry, který s Lipusem spolupracuje právě na Šumných městech, a ilustrace Veroniky Podzimkové.