O berlínském tajemství Patti Smithové a o tom, proč odjela do vězení
Jsou hvězdy, které jdou na červený koberec s pytlem na hlavě a před stovkami novinářů vykřikují, jak nechtějí být slavné. Pak ale také existují hvězdy, jež se na koberce necpou a za fanoušky míří zadními chodbami, leč o to nadšeněji.
Do první kategorie se na 64. Berlinale zařadil herec Shia LaBeouf. Své pohrdání diváky i médii dal najevo všemi myslitelnými způsoby, pytlíkovým extempore počínaje, odchodem z tiskovky Trierovy Nymfomanky konče. Antipod hollywodské celebrity pak představuje Smithová. V Berlíně toutéž dobou koncertovala v komorním prostředí kostela, do zastrčeného kinosálu ovšem dorazila jako „delegace“ k filmu.
Ten se jmenoval Three Stones for Jean Genet, měl přesně sedm minut a promítal se v rámci pásma krátkých filmů mezi palestinským „homevideem“ a básní o kubánských rodičkách. O její účasti předem věděla jen hrstka novinářů, těch, kteří se (většinou zcela náhodou) prokousali seznamem krátkometrážních snímků a nenechali se odradit tvrzením, že „Patti nemá čas“.
Měla, byť jen na krátko. Udělala si ho navzdory tomu, že ji už dávno vyhlíželi na zvukové zkoušce a přišla skutečně jen proto, aby podpořila mladé tvůrce. „Točte filmy, je to potřeba. Můžete jimi světu vzkázat spoustu důležitých věcí,“ řekla zpěvačka, již dojal záznam palestinské rodiny šikanované izraelskými vojáky. „Přesně takhle si sami vytváříme nepřátele, je skvělé, že to někdo ukázal,“ řekla.
Filmeček, jejž s ní natočil německý producent a režisér Frieder Schlaich, sleduje zpěvaččinu cestu do Larache v Maroku. Vydala se tam, aby splnila slib, který si dala před třiceti lety. „Věděla jsem, že se Jean Genet toužil podívat do vězení v StLaurentu. Chtěl vidět místo, kde lidi doopravdy trpěli. On už se tam nestihl dostat, tak jsem to udělala za něj,“ zavzpomínala na autora, jejž celý život obdivuje (hold mu nezapomenutelným způsobem složila už před čtyřmi lety v newyorském MoMA).
Výlet do StLaurentu si prý „vyškemrala“ na manželovi, který jí ho slíbil pod podmínkou, že porodí syna. „Když jsem to splnila, dostala jsem zelenou. Jenom se divil, že nejedu radši třeba do Paříže, proč zrovna do vězení,“ smála se. V StLaurentu potom sebrala tři kameny, a jak ukazuje snímek, Genetovi je osobně donesla až na jeho hrob v Maroku. „Nedávno se synovi narodil syn, takže jsem zvědavá, kam pojedu jako babička,“ žertovala. Schlaich se o malém tajemství Patti Smithové dozvěděl před sedmi lety, během krátkého rozhovoru, a rozhodl se je nasnímat na kameru jejich společného přítele, Christopha Schlingensiefa. „Je to 16mm bolex, dal mi ji těsně před svou smrtí. Říkal jsem si, že by Patti mohla mít radost, že použiju právě jeho přístroj,“ vysvětlil Schlaich. Namísto nového filmu navíc točil na zbytky původního materiálu, a tak je výsledek nejen černobílý, ale i lehce nedokonalý. Zpěvačku to ovšem těší. „Můj genetovský sen byl skromný, tak jsem ráda, že jsme ho stejně skromně také pojali,“ řekla Smithová, než odkvačila za hudebními fanoušky.
