Tichý Brouk a bezcitný Steve Jobs
Na samém konci prázdnin vyšly pozoruhodné životopisy dvou osobností, které významně ovlivnily naše životy. Kytarista Beatles George Harrison je známý nejen jako muzikant, ale i jako filantrop a průkopník na Západě netušených směrů v hudbě i filozofii, a Steve Jobs nestojí pouze za úspěchem počítačů a systémů Apple – právě on dovedl k vrcholu filmové studio Pixar.
Před rokem, u příležitosti 70. výročí narození „Tichého Beatla“ George Harrisona, vyšla za velkého ohlasu jeho zřejmě nejlepší biografie z pera známého britského hudebního publicisty Graema Thomsona. Ten odemyká „zamčené dveře“ z nadpisu knihy po všech stránkách: přečetl o Beatles vše, co šlo, a hovořil s mnoha desítkami přátel, spolupracovníků a příbuzných kytaristy, zenového buddhisty, filantropa a mecenáše zásadních společenských a kulturních projektů (typu montypythonské komedie Život Briana, která by bez čtyř milionů dolarů od Harrisona, jenž kvůli filmu zastavil veškerý svůj majetek, nevznikla). Autora hitů While My Guitar Gently Weeps nebo My Sweet Lord kniha popisuje ze všech stran a detailně: jeho roli v Beatles, jeho chvilkový odchod v lednu 1969 kvůli příšerným mezilidským vztahům v nejslavnější kapele světa, jeho bouřlivé a vzteklé chvilky střídané momenty, kdy by se rozdal, jeho touhu po skromnosti a zároveň život v okázalém přepychu, drogy, nevěry, skandálky. Životní příběh plný konfliktů se (i díky nakladatelství 65. pole, které pro překlad angažovalo Raniho Tolimata) báječně čte.
Výtvarnice Chrisann Brennanová a nadšenec do indické kultury a zenového buddhismu Steven Jobs se dali dohromady ještě na střední škole a dcera se jim narodila jako třiadvacetiletým, nepříliš zodpovědným rodičům, kteří už spolu navíc nežijí. Brennanová svou třísetstránkovou knihu napsala s pochopitelnou hořkostí: multimiliardář Jobs svou dceru i po „usvědčujících“ testech otcovství zapíral, byl necitlivý, lakomý, sobecký, mizerný táta i partner. Autorka sama ze svého textu (občas repetitivního, místy si protiřečícího, místy zabíhajícího do nudných podrobností a v češtině nepříliš dobře stylizovaného) vychází jako komplikovaná, nestabilní sympatizantka hnutí New Age, z níž se později stala milující máma. Její knihu Steve Jobs. Můj život, má láska, mé prokletí (v nakladatelství BizBooks se mohli zamyslet nad vkusnějším a přiléhavějším názvem knihy, když už anglickou slovní hříčku The Bite in the Apple nelze přeložit doslovně) však určitě lze doporučit jako intimnější, subjektivnější doplněk velmi úspěšného životopisu Steva Jobse od Waltera Isaacsona (česky vydal Práh roku 2011) – dobře popisuje zejména Jobsovo mládí, jeho a Wozniakovy začátky s Applem a géniovu komplikovanou, těžko snesitelnou povahu.
