Novinka mezi komiksy: Megazábavní Metabaroni, požehnaní a prokletí zároveň
„Česká komiksová scéna dohání Západ a většina zásadních opusů už u nás vyšla.“ Kdykoli v médiích zazní podobné tvrzení, objeví se v edičním plánu některého ze specializovaných nakladatelství komiks, který nás přesvědčí o opaku. Kasta MetabaronůAlejandra Jodorowského a Juana Giméneze je právě jedním z těch komiksů, které uhranuly svět a jednou musely vyjít i u nás. Stalo se tak v půli listopadu.
Metabaroni jsou olbřímí, osmidílnou komiksovou ságou čítající 530 barevných stran. Pokusíme-li se o bližší zařazení, pak se jedná o sci-fi s prvky fantasy, tzv. space opery, navíc s příměsí prvků new age. Ty přetrvaly z prapůvodního zjevení metabarona v legendárním komiksu Incal z roku 1981. Právě zde se poprvé objevil nejdokonalejší válečník galaxie, aby chránil budoucího vládce impéria. Tento příběh je však pro Kastu Metabaronů nepodstatný. Zde jde o dějiny válečnického rodu, který je požehnaný a prokletý zároveň.
Celá sága původně vycházela ve Francii; první díl vyšel v roce 1992, poslední roku 2004. První z osmi dílů, pojednávající o zakladateli kasty Othonovi, vyšel česky v nakladatelství Egmont již v roce 2003. Vydavatel, který dozajista znal celou ságu, vsadil na bombastický vizuál Juana Giméneze a věřil, že české publikum okouzlí. Nestalo se tak, navíc bez českého vydání Incalu není mnoho reálií jasných a příběh bez kontextu působil fragmentárně... Metabaroni byli odsouzeni k desetiletému spánku, aby nyní vyšli jako celek přeložený Richardem Podaným v rámci edice evropského komiksu nakladatelství Crew.
Dokonalélidskézbraněna scéně
Scénář se nepodobá superhrdinským komiksům, i když Metabaroni jsou v podstatě právě nadlidmi s mnoha netušenými schopnostmi. Ovšem žijí ve vesmíru pokročilých technologií a zázraků, takže jejich výjimečnost není tak do očí bijící. Autor scénáře se ovšem překonával v nápadech, jak znepříjemnit svým hrdinům život. Popřípadě jak jim ho rovnou zcela zničit.
Čím větší moc, tím větší zodpovědnost, říkává jeden nejmenovaný pavoučí muž. Ovšem moc Metabaronů je takřka neomezená a omezovat se něčím tak primitivním, jako je zodpovědnost, se rozhodně nenechají. Čím větší moc, tím větší utrpení – to je heslo, které by se hodilo daleko více. Vše musí být v rovnováze a ty nejsilnější čekají nejtěžší zkoušky. Jak se píše v příběhu, žádný Metabaron nebyl nikdy šťastný. Kdykoli se zárodek štěstí v příběhu objeví, je důmyslně a důsledně zašlapán, i kdyby kvůli tomu měly zhynout celé galaxie. V tomto směru je scenárista důsledný a neuvěřitelně precizní Giménezova kresba jen napomáhá působivosti utrpení, které si Metabaroni vzájemně i sami sobě způsobují.
Bez dokonalé hyperrealistické kresby by byla Metabaronů jen polovina. Vizuální hody, které předvádí originální výtvarník, jsou neskutečné. Giménez vytváří živočišné druhy, celé ekosystémy, planety, ba i vesmíry, a to jenom proto, aby je mohl na následující straně zalít krví vinných i nevinných... Jodorowski a Giménez jsou jedinými bohy celého vesmíru Metabaronů a dávají to svým hrdinům pocítit.
Velkýpříběh sižádávelkádramata
Celý opus má rámcovou strukturu, příběh Metabaronů vypráví jejich robotický sluha Tonto. Naslouchá mu druhý robot jménem Lothar, který je něčím víc, než by se mohlo zdát. Pokud kritici připodobňují celou ságu k antickému dramatu, nemůžeme nepoznamenat, že „komické“ dialogy dvou sluhů odkazují ke zcela jinému historickému období a také v dalších místech připomíná příběh shakespearovská dramata – a to jak v komických, tak v tragických aspektech. Díky barvitosti a množství variací se připodobnění k renesanční dramatice hodí lépe než k strohosti antiky.
Dalším důležitým inspiračním zdrojem je japonský válečnický kodex, jehož se všichni Metabaroni drží, i když v daleké budoucnosti, v níž se příběh odehrává, působí absurdně. Ovšem na straně druhé je záliba Metabaronů v chladných zbraních romanticky archaická... Opět kontrast, který baronům pomáhá ke čtivosti.
Zachytit alespoň trochu srozumitelně v několika větách děj celé Kasty Metabaronů je nemožné. Jedná se o bizarní, obskurní, fascinující příběh, během jehož čtení se neubráníte opakovanému úžasu – a to jak z dějových zvratů, tak ze šílených nápadů tvůrců či ze skvostného vizuálního zpracování. Každopádně Jodorowského svět je živoucí a umírající zároveň, nechybí v něm velké vášně ani subtilní jímavé momenty... Obdobných děl v komiksu neexistuje mnoho a je dobře, že čeští čtenáři dospěli až sem, protože dát za obdobné dílo tisíc korun v brožované a tisíc šest set v pevné vazbě by před deseti lety nikdo nechtěl. Ale jiná možnost českého vydání po dekádu starém nezdaru neexistovala.
