Komiksové léto: do Španělska za Hellboyem i za frankisty
Vyšel desátý Hellboy Mika Mignoly a po více než deseti letech také další komiks od kreslířské legendy komiksové Francie, Enkiho Bilala. Zatímco první z knih dohání nedávnou komiksovou historii, obsah té druhé vyšel ve Francii poprvé už na začátku 80. let. Třeba se to jednou podaří a v češtině budeme mít k dispozici všechny základní kameny světového komiksu.
Již desátého Hellboye v češtině vypravilo do světa nakladatelství Comics Centrum. Byla to sláva, v prodejně byl „cosplayer“ převlečený za titulního hrdinu a bylo lze udělat si s rudým ďasem s upilovanými rohy momentku. Stojí příběhy zplozence pekel stále za to? Pokud máte rádi Mignolův nezaměnitelný kreslířský styl, moc si neužijete, protože tentokrát má na svědomí pouze povídku V kapli Molochově, která se odehrává kdesi na španělském venkově. Druhořadý umělec se zde snaží připravit na svou výstavu a shodou okolností narazí na prastaré zlo… Klasičtější Hellboyův příběh abyste pohledali, povídka je jako střižená z počátků Mignolovy kariéry. Hellboy přijede, zjistí, kde je problém, dostane na budku a pak problém vyřeší. Jednoduché, báječné.
Nejinak je na tom i většina dalších povídek, takže pokud čekáte na pokračování základní osy příběhu, ve které se ukáže, jestli Hellboy zničí svět, anebo se na to zkrátka vykvajzne, musíte si počkat na další knihu. Ale to nevadí, protože nudit se nebudete. Největší prostor zabírá povídka Paskřivec, podle níž se kniha jmenuje. Celý příběh s nezaměnitelným výtvarným rukopisem legendárního kreslíře Richarda Corbena je vlastně jakousi poctou u nás nepříliš známému pulpovému spisovateli Manleyho Wadea Wellmana, z jehož poetiky Mike Mignola vychází. Ocitáme se kdesi v Apalačských horách, kde už nežije skoro nikdo kromě čarodějnic a Paskřivce, Ďáblova zaprodance. V příběhu s výtečně temnou atmosférou se pochopitelně hraje o lidské duše, a i když je Hellboy vlastně vedlejší postavou, jde o jednu z těch povídek, které si budete pamatovat ještě dlouho po dočtení.
Kreslíř Enki Bilal (1951) způsobil svými komiksy ve Francii na přelomu 70. a 80. let docela poprask. Původem z Balkánu, jeho matka byla z Československa… Jeho optika byla zkrátka originální a neokoukaná. Přesto u nás nepatří k příliš známým tvůrcům (vyšly mu jen tři komiksy), protože frankofonnímu komiksu u nás prostě pšenka nekvete. Nakladatelství Crew má proto speciální edici, v níž vydává pouze evropský komiks. Nový „díl“, Teorie rozpadu, tak přináší dva opravdu slavné Bilalovy komiksy (scénář Pierre Christin), které dokonale zachycují atmosféru tehdejší doby. Falangy černého řádu popisují, co se stane, když se desítky let po válce zaktivizuje frankistická teroristická buňka, která začne poslední tažení Evropou ve jménu dávno mrtvých idejí. Akce vyvolá reakci. Po Evropě roztroušení veteráni z řad republikánů jako jediní pochopí vzkaz a chopí se revmatickýma rukama zbraní. Následuje docela rozvleklá honička přes několik států, při které zabíjí stáří stejně jako palné zbraně. Když komiks vyšel poprvé, téma ve Francii stále rezonovalo, nejeden Francouz přece ve Španělsku bojoval… Ale dnes v České republice? Španělská vesnice to pro nás je…
Druhý příběh, Na lovu, zaujme českého čtenáře víc. Bilal zde podává svou verzi smrti Sergeje Šavanidzeho, nejmladšího člena moskevského politbyra. Ten zahynul kdesi při lovu medvěda. Bilal fabuluje, že příčinou byly pletichy jeho předchůdce, starého komunistického veterána Vasilije Alexandroviče Čevčenka, který byl u strany odjakživa a pamatoval i Lenina. Čevčenko se podle příběhu každoročně scházel s funkcionáři všech zemí Východního bloku, kteří mu něco dlužili, kdesi u česko-polských hranic. Společně debatují o směru vývoje komunistických zemí a reflektují všechny pokusy o převrat – nás zaujme označení Pražského jara za naivní a předčasné. Šavanidze patří k novým úderníkům, kteří hrozí utáhnout šrouby, což se ostatním přítomným, již přežili nejrůznější čistky, příliš nezamlouvá… Následuje komorní drama s poměrně předvídatelným vyústěním. Přesto je atmosféra výtečná, Bilal vykresluje krev komunistických zločinů opravdu barvitě… U tohoto příběhu je ještě dnes jasně vidět, čím kreslíř tak uchvátil Francii. Přesto je doba jinde a je také téměř jisté, že další komiks slavného kreslíře u nás jen tak nevyjde, takže pokud se s ním chcete seznámit, využijte šance.
