Pražské hospody 70. a 80. let objektivem legendárního bohéma
Narození Stanislava Tůmy předznamenalo jeho život. Jeho rodiče se pokusili v roce 1950 spolu s dalšími odvážlivci emigrovat na korbě malého náklaďáků do Německa. V Chebu přišli na Stanislavovu matku porodní bolesti. Spolu s manželem museli auto opustit. Měli štěstí, naklaďák s emigranty zadrželi pohraničníci jen o několik kilometrů dál.
Vlastně byly tyhle okolnosti Tůmova narození příznačné. I on se pokusil – a na rozdíl od svých rodičů úspěšně - opustit svět ohraničený želenou oponou. Došlo k tomu na samém počátku osmdesátých let. Tehdy uzavřel formální sňatek se Švédkou Annou. Poznal jí nejspíš při některém z nekonečných tahů, které se svými kamarády, mezi něž patřili i skandinávští studenti pražské FAMU, v sedmdesátých letech tak často podnikal.
To už bylo v době, kdy Standa Tůma bydlel v nenápadném domku na Malé Straně pod petřínským svahem, který šlechtická rodina Lobkowitzů nechala kdysi postavit pro některou ze svých nezvedených příbuzných. A tohle místo, při pohledu z Vlašské ulice skryté za vysokou zdí, se stalo shromaždištěm pražské bohémy. Tady se konaly odpolední pikniky i nekonečné večírky.
Stanislav Tůma se živil jako diskžokej a hlavně fotografoval. Lidi okolo sebe, muzikanty, výtvarníky, ale také obyčejné postavičky z Malé Strany (takové, jaké tu už dneska nepotkáte). Fotil i detaily a zákoutí města, které tolik (v protikladu ke své dobrodužné a cestovatelské povaze) miloval.
V osmdesátých letech žil Stanislav Tůma v holandském Amsterdamu, ve Švédsku, Dánsku i Anglii. Procestoval Spojené státy, půl roku strávil v Africe. A stále fotil. Vystavoval v prestižních výstavních síních v Amsterdamu, Kodani nebo Oslu.
Zároveň se však stále znovu vracel do Prahy. Prvním důvodem byla nemoc matky – podobně jako řadu členů rodiny jí trápila nebezpečná polycystóza ledvin. Druhým důvodem byl vztah s Jiřinou Borkovcovou, kterou si v roce 1985 vzal. Tentokrát to už byl sňatek skutečný, nikoli jen formální.
Definitivně se Stanislav Tůma vrátil na svou Malou Stranu v roce 1990. Znovu žil svým plným životem, vystavoval, vydával knížky. Jenže i na něj dolehlo rodové prokletí – onemocněl polycystózou a jeho stav se prudce zhoršoval. Plánované transplantace ledviny se nedočkal. Zahájení výstavy v Berlíně v roce 2005 už nestihl. Zemřel dva měsíce po svých 55 narozeninách.
Nyní, deset let po smrti Stanislava Tůmy, připravila galerie Artinbox v Perlové ulici výstavu Jiný pohled. „Ta mapuje dosud málo známou polohu tvorby Stanislava Tůmy - zátiší města, zákoutí interiérů i exteriérů, stejně tak zátiší těla, citlivě minimalisticky komponované, svou tichou filosofií blízké filosofii klasiků české fotografie, kterých si Tůma vážil a snažil se spíš navázat na jejich odkaz, než se vůči nim vyhraňovat”, píše kurátorka výstavy Nadia Rovderová.
V naší galerii fotografií přinášíme další polohu Tůmova fotografického díla. Tu sociální, vlastně sympaticky blízkou a zábavnou, spojenou s jeho malostranským bydlištěm.