Palladium, Vyšebrodský cyklus či Madona z Veveří obohatí seznam národních kulturních památek
Seznam národních kulturních památek bude mít od 1. ledna více než tři stovky položek. Vláda letos schválila, že na něj přibude dalších devět historických předmětů, uměleckých děl a církevních památek. Za památky spadající pod nejvyšší státní ochranu byly prohlášeny třeba Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, staroboleslavské palladium a některé gotické deskové malby.
Jsou mezi nimi i předměty, o něž žádala církev v rámci majetkového vyrovnání se státem. Stát prohlašuje za památky i předměty a nemovitosti, které jsou v jiném než jeho vlastnictví.
Národní kulturní památky (NKP) tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, národní kulturní památky vláda. Včetně devítky nových bude od 1. ledna tvořit soubor NKP 306 položek.
Mezi památky, o něž církev usilovala při majetkovém vyrovnání se státem, patřil Vyšebrodský cyklus. Ten se církvi vrátil, o Madonu z Veveří se církev zatím úspěšně soudila. Národní galerie v Praze musí deskový obraz podle rozhodnutí soudu farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku vydat, zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu. Středověké sakrální plastice z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře stát přiznal nejvyšší památkovou ochranu, ale i s ní spojená omezení při zacházení s památkou, a to právě v době, kdy se o ni církev začala soudit.
Nejvyšší památkové ochrany budou požívat i Žlutický kancionál, astronomické hodiny, dva renesanční sextanty, oltářní gotické malby z Roudník a šlikovská šperkovnice. Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 ze sbírek Památníku národního písemnictví. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho jsou z druhé poloviny 18. století a jsou součástí sbírek Národního technického muzea stejně jako renesanční sextanty z doby kolem roku 1600.
Oltářní křídla z Roudník tvoří dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře. Šlikovská šperkovnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod a palladium, legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století, je trvale umístěno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.
Zatímco národní kulturní památky se počítají na stovky, kulturních památek je jen nemovitých přes 40.000.
