Vychytej si Láďu Hrušku aneb Receptář nové doby
Čtenáři Reflexu jsou odnepaměti nadšení kutilové, chalupáři a zahrádkáři, usilují o kanonizaci předloni zesnulého Přemka Podlahy a hýčkají si odkaz Receptáře nejen na neděli v pořadu TV Prima Gondíci, s. r. o. Tatáž televizní stanice nám loni v září začala zpestřovat naše uspěchané, překotné, zřejmě až příliš moderní životy seriálem z jiné doby: Vychytávkami Ládi Hrušky.
Sedmatřicetiletý Láďa „Kůžička“ Hruška, kuchařkový milionář a nový král kutilů, se na obrazovce v roli „seriózního rádce i lidového koumáka“, jak praví Prima PR, hřeje už šestnáct týdnů. První díl pořadu cílícího zcela evidentně na starší a pokročilé sledovalo slušných 331 tisíc diváků a u dalších pokračování toto číslo utěšeně rostlo – i když na více než milionovou sledovanost podlahovských receptářů nového milénia samozřejmě nedosáhlo. Po předvánočním, šestnáctém dílu Hruškova ajeťáckého cyklu přichází pauza ve vysílání (až do března – vydržíme to?) a s ní čas zúčtování.
Minulý měsíc Láďa Hruška v rozhovoru pro deník Právo prozradil, že si loni naordinoval půlroční pauzu pro čerpání nových nápadů a inspirace, „aby Hruška mohl dál zrát, přinášet plody a rozdávat radost“. Výsledkem je ovšem opět starý dobrý Hruška. Na první pohled se jeho všelidový receptář nijak neliší od svých prazdrojů a inspirátorů: týdenní Vychytávky Ládi Hrušky mají stopáž 37 minut, v nichž moderátor navštíví několik žen domácích (kvůli vaření), výtvarnic z lidu (pro „tvořeníčko“ a „umčo“), pár exemplářů československé verze geeka s přidanou funkcí manuální zručnosti a několik zkušených zahrádkářských vlků šediváků, aby z nich vysál celoživotní znalost – a aby je na oplátku taky naučil něco málo ze svého inventáře. Skoro se všemi svými „hostiteli“ si tyká a kouzlem osobnosti je přiměje, aby se k němu před kamerou chovali jako ke starému kamarádovi ze základky, případně jako k znovunalezenému ztracenému synovi.
Pravda, Láďova košile může být vždycky o něco větší a jeho scénář o něco lepší – ve Vychytávkách se výraz „vychytat“ a jeho odvozeniny, stejně jako slova „nádherný“ a „lahodný“ objevují tak často, že z toho můžete vyletět z kůže. Bývalý učitel by měl také odmítnout podbízení se českým maloměšťákům výrazy typu „ťaman“ (Láďovi se v předvánočním díle nelíbily ozdoby na stromek, co měli „u ťamanů“, takže si vyrobil z prasklých žárovek, kusu záclon a dvou hnusných odstínů vodovek nebo čeho vlastní baňky – plus romantický „nádherný svícínek“ z plechovky od mandarinek).
Na překážku je, že recepty na představovaná jídla nejsou psané na obrazovce, to aby člověk nutně musel navštívit primácký web nebo si koupit primácký časopis, kde všechno najde černé na bílém. Skutečnost, že člověk musí u většiny surovin odhadovat množství nebo stav, v jakém je „babča Olča“ a jiné hospodyně použily (Zelenina sterilovaná, nebo čerstvá? Máslo přepuštěné, nebo rozpuštěné?), ovšem nakonec vadí málokomu. Avizované pokrmy jsou totiž esteticky tak očividně nechutné, a k tomu ohyzdně naaranžované někým bez vkusu nebo bez očí, že je prostě nechcete jíst, natožpat vařit.
Láďa navíc z bůhvíjakého důvodu propaguje light a odtučněné verze slušných surovin a potravinové náhražky, takže se váš rozum i žaludek asi vzepřou a neuvaříte/nepojíte. Kromě vaření toho s pomocí pořadu nemůžete dělat mnoho: popisy práce a informace o tom, kde sehnat základní věci na tvořeníčka, si Láďa bůhvíproč nechává pro sebe, o detailech nemluvě (Kde přesně sehnal sympatický pán ve flanelce ty legrační pískovcové cihličky na stavbu zahradních minizříceninek a betlémů?).
Ještě že umčo i kuchtění jsou doprovázeny hudbou jak z němé grotesky, takže dopředu víme, že se máme především bavit. A závidět lidem, kteří dnes najdou čas a energii na výrobu řetězů z kapřích šupin, a dokonce v té činnosti vidí smysl! A vzpomínat na počátek devadesátých let, kam vás Vychytávky Ládi Hrušky svou atmosférou, estetikou, technickým zpracováním i dekorem a stylem vrátí – do doby, kdy jsme si pod štědrovečerní talíře dávali stírací losy, což Láďa a spol. dělají do teď. Ale aby bylo jasno, vysmívat se plechovkové romantice a klohnění ze ztuženého tuku umí každý. Láďa Hruška je přes veškeré výhrady, pramenící často z podstaty žánru, milým, přirozeným, koukatelným moderátorem a asi nejdůstojnější náhradou za božského Přemka, jaká je dnes na české TV k vidění.
