Oscarová plichta: vítězem bizarního ročníku je divák. A vkus
Jako by letos oscarová akademie skládala zkoušku z diplomacie: co verdikt, to promyšlený “usmiřovací” krok spíš než obligátní známka za kvalitu. 88. výroční filmové ceny, poznamenané celospolečenskou polemikou o rasové (ne)rovnosti, přerozdělili ve městě andělů tak, aby se příslovečný vlk nažral a Hollywood zůstal pokud možno celý.
Byl to asi nejpříznačnější okamžik celého čtyřhodinového ceremoniálu: na pódium vystoupil první americký viceprezident římsko-katolického vyznání, Joe Biden, vyzval k boji proti sexuálnímu násilí a uvedl “svou přítelkyni” Lady Gaga. Ta pak, za němé asistence dětí, údajně obětí pohlavního zneužívání, zazpívala píseň z dokumentu Till It Hapens To You. O několik desítek minut později (nečekaně) zvítězil film Spotlight, rekonstrukce reportáže v deníku Boston Globe, jež odkryla síť pedofilů v katolické církvi.
Opravdoví vítězové
Kdo vlastně vyhrál? O tom se v Hollywoodu asi teprve budou hádat. Co do počtu sošek (šest) má nárok na ovace sci-fi Šílený Max, jež ovládla hlavně takzvané řemeslné kategorie. V ostatních se však hlasující jali odměňovat podle zmíněného rčení o vlkovi a koze - hlavně aby se zase někdo nenaštval či neurazil. Radši ať jsou spokojení všichni.
DiCaprio se tak sice na popáté vytoužené ceny dočkal (co na tom, že letos ji má spíše za fyzické výkony a odříkání a že jako herec ji měl dostat už jako Vlk z Wall Streetu). Favorizovaný Revenant (12 nominací) však vysloveně pohořel a pachuť z prohry nezachránil ani hattrick kameramana Emmanuela Lubezkého, ani druhý Oscar Mexičana Gonzáleze Iñárritua - ani mocná hollywoodská lobby jeho kamaráda Cuaróna nestačila.
Příjemný šok
Že nejcennější trofej, Oscar pro nejlepší film roku, skončí v rukou producentů Spotlight, to snad nenapadlo vůbec nikoho. Těžko říct, zda hlasující ocenili jeho nevtíravou naléhavost, anebo šlo jen o důmyslnou strategii, způsob, jak odvést pozornost od aktuálních kontroverzí a uštědřit “výchovný” políček těm, kdo si začali být příliš jistí. Obávám se druhého, doufám v první.
My kritici se každopádně radujeme. Když totiž nic jiného, výsledky upozornily i na filmy, jež kvůli nedostatku peněz na kampaň nezaslouženě ušly pozornosti většinového publika a teď (snad) dostávají druhou šanci. Stejně jako Akademie - tedy pokud ta nesplní slib o kvótách a filmovou hru nepromění v neosobní úředničinu.