Návštěva kina je křupavé peklo na zemi. A teď na ten teror i uvidíte
Čvachtání popcornu, rozmělňovaného v zubech vašeho spolusedícího. Křupání nachos, namáčených do omáčky s aromatem mletého bizona. Naslouchání komentářům člověka za vámi, jehož ostrovtip je na úrovni útrobního vaku mořského rypohlavce. Je to radost, zajít si čas od času na film do kina.
A bude hůř. Máme tu dvě zprávy z budoucnosti biografů, které z nich udělají ještě hlubší kruh diváckého inferna, než jakým jsou dnes. V první řadě je tu koncept „pohlcujícího“ kina, o kterém začne většina médií mluvit teprve ve chvíli, kdy jejich recenzentům vystřelí mozek na oběžnou dráhu zhlédnutí filmu Star Trek Beyond. V Americe se film bude kromě biografů minulého století, pardon, minulého roku, což je tak oldschool, promítat také v kinech s novým formátem obrazu Barco Escape. Jak vypadá film v Barco Escape? Inu, je ještě širší než širokoúhlý.
Barco Escape rozšiřuje filmové plátno o pár délek doleva a o pár délek doprava. Před divákem se tak rozvine obraz v úhlu dvou set sedmdesáti stupňů, který vyplní zcela zásadním dějem v krajích jejich zorného pole. Dělám si legraci, samo sebou se tam nebude dít nic podstatnějšího, než že když ve filmu Star Trek Beyond v produkci J. J. Abramse (a režii rychlého a zběsilého Justina Lina) propukne chaotický bitevní bordel na řídícím můstku lodi Enterprise, tak ten bordel teď bude ještě větší, hrdinové v legračních kostýmech nebudou zmateně pobíhat jen před vámi, ale i nalevo a napravo od vás.
V superširokoúhlém formátu nepojede celý film, protože by si divák ukroutil hlavu; pojede v něm jen několik zásadních „pohlcujících“ scén. Podobný model využil už režisér Chritopher Nolan v IMAXu; jestli jste tam viděli jeho Temného rytíře, vzpomenete si na scény, v nichž se IMAXovské plátno rozsvítilo do výšky a do hloubky a k původnímu formátu filmu přidalo v několika scénách i zbytek IMAXovského megaplátna. A bylo to super.
Problém u kin s Barco Escape (kterých je v tuto chvíli v USA patnáct, ale v době uvedení Star Trek Beyond jich bude už padesát) spočívá v tom, že jak se budete rozhlížet po plátně všude kolem sebe, uvidíte víc i na ty lidi, kteří sedí v kině kolem vás. A to nebude vůbec nic pěkného, jak naznačuje zpráva magazínu The Verge z každoročního veletrhu biografových pochutin v Las Vegas.
Veletrh se jmenuje CinemaCon a jeho součástí je i představení nových křupavých nesmyslů a bublinkatých patoků v sekci „The Candy Show“, které si bude lít filmové publikum v následujícím roce do hlav. Voní dnes vaše vzpomínka na Avengers 2 po máslovém popcornu? Při sledování nových akrobatických kousků Scarlett Johanssonové v Avengers 3 už by mohlo být doprovodným zápachem aroma „oreových churros“, což je těsto z friťáku s příchutí sušenek Oreo.
Zvukovou kulisu u nové epizody Star Wars obstarají mňamky v trendy balení s cool názvem TOP´N´GO, což jsou šustivé pytlíky ve formě umělohmotného taca, v nichž se skrývají křupinky Cheetos a další nesmysly. Návod je prostý: 1. TEAR IT (roztrhni to), 2. TOP IT (polej to), 3. EAT IT (sežer to).
Absolutní teror tohohle všeho spočívá v tom, že teď už při sledování filmu – na který jste čekali dva roky – nejenže uslyšíte, jak si to všechno cpou lidé kolem vás do lačných chřtánů, ale jak se budete rozhlížet v dvousetsedmdesátistupňovém úhlu po plátně Barco Escape, na kterém bude pobíhat kapitán Kirk a pan Spock všude kolem vás, tak na to i UVIDÍTE. A uvidíte také novou úpravu kyblíků na praženou kukuřici, u kterých teď nějaký génius vymyslel, že se dá přimontovat na umělohmotný kýbl na kokakolu – protože držet to celé v pazourách, zatímco se před vámi odehrává spektákl za dvě stě padesát milionů dolarů, je pro biografový dav příliš namáhavé. Teď budou lidé jíst popcorn z vany, z níž bude trčet potrubí, jímž budou srkat kokakolu. To bude žůžo, ten nový Star Trek, co? Přejme si, aby to byla taková kravina, že to člověku pak nebude ani líto.
Přitom funkční model biografu vymyslel už dávno karikaturista Oatmeal: ve svém konceptu by zavřel nedisciplinované publikum pod zvukotěsnou průhlednou kupoli, v níž mohou puberťáci komentovat dění na plátně, batolata řvát, ostatní žvýkat popcorn a srkat limonádu, prostě může se tam dít úplně cokoliv – zatímco nároční diváci s alespoň zbytkovým pudem ohledu na ostatní diváky by seděli v pohodlných sedačkách nad touhle sběří a užili si film jako spořádaní, ohleduplní a soustředění měšťané 21. století. Pak bude film „pohlcující“ i bez 270stupňového plátna.
