Opomíjený výtvarník Jiří Bielecki se vrací: Gravitace jako součást díla
V pátek 20. května bude v pražském Museu Kampa zahájena retrospektivní výstava životního díla Jiřího Bieleckého. 16 let po smrti neprávem opomíjeného umělce se tak Bieleckého dílu dostane důstojné prezentace. Konečně!
Malíř, grafik a tvůrce objektů Jiří Bielecki (1929–2000) patřil k výrazným představitelům generace, která vstoupila na výtvarnou scénu v počátcích šedesátých let reduktivně orientovanou tvorbou. Byl jedním z prvních členů Klubu konkretistů, v jehož rámci představoval citlivý protipól vůči přísné geometrické formě a čistě racionálnímu strukturování plochy a prostoru. Přes svoji specifickou a originální polohu však Bieleckého dílo zůstává dodnes neprávem opomínáno.
Kouř a gravitace
Výstava v Museu Kampa cílí na Bieleckého tvůrčí období druhé poloviny šedesátých a počátků sedmdesátých let. Tuto část jeho díla charakterizují tzv. kouřovky (záznamy kouřem fixované na podkladové ploše – Bieleckého vynález) – a prostorové objekty – tzv. gravitabily. Právě tyto subtilní „konkréty“ z prořezávaných barevných fólií zavěšené do prostoru jsou největším magnetem výstavy. Objekty dosahující v některých případech monumentálních rozměrů s elegantní samozřejmostí estetizují použitý materiál – plast – v často nečekaných konsekvencích. Jejich umělecký účinek do značné míry závisí na způsobu instalace – pracují totiž s vlivy okolí. Bez nadsázky lze říci, že Bieleckého gravitabily pracují s kinetikou, ožívají průvanem, zábleskem světla a doslova se rozvíjejí díky zemské gravitaci.
Bielecki ve svém díle akcentoval zájem o využití plastických hmot a umělých materiálů. Svým zcela osobitým přístupem k otázkám prostoru, pohybu, struktury a světla byl inspirací nejen pro kolegy z Klubu konkretistů, ale také pro představitele evropských uměleckých uskupení – skupiny GRAV ve Francii, Zero v Německu či Nul v Nizozemsku.
Zlatá a šedá léta
Tvorba Jiřího Bieleckého byla doposud prezentována několika samostatnými výstavami. Jako první je uváděna expozice v Galerii bratří Čapků na pražských Vinohradech v roce 1969. Bieleckého dílo v období šedesátých let reflektovaly taktéž salonní výstavy a přehlídky v zahraničí. V roce 1969 byl zastoupen na 30. Salonu d‘Asnieres Peintres et Sculpteurs d'Aujourd‘hui Quatre Artistes Tchécoclovaques v Asnières-sur-Seine poblíž Paříže, kde byli vedle francouzských umělců představeni čtyři českoslovenští autoři – Jiří Bielecki, Radek Kratina, Jiří Hilmar a Tomáš Rajlich. Bieleckého práce byly taktéž prezentovány na jedné z cyklu přehlídek Nove tendencije konaných v městské galerii v Záhřebu, konkrétně na výstavě v roce 1969. Kromě toho byla Bieleckého tvorba v průběhu šedesátých let zařazována do významných přehlídek aktuálních tendencí, jako byla výstava Nová citlivost – Křižovatka a hosté uskutečněná v roce 1968 v pražském Mánesu.
V témže roce připomněla Bieleckého tvorbu také galerie Tvář v Havířově.. Šlo o poslední samostatnou výstavu, která před rokem 1989 představila Bieleckého výtvarné snahy objektivně. V roce 1972 Divadlo hudby v Ostravě sice otevřelo výstavu Bieleckého volné tvorby, avšak ihned po vernisáži bylo nařízeno díla svěsit.
Vznášení na Kampě
Po sametové revoluci se Jiří Bielecki opět vrátil k volné tvorbě a jeho výtvarné úsilí zhodnotilo několik samostatných výstav. Nejrozsáhlejší se uskutečnila v roce 1994 v prostorách Domu umění Galerie výtvarného umění v Ostravě. Tato přehlídka byla jedinou retrospektivou konanou za umělcova života.
Díla vystavená v Museu Kampa, pocházejí ze sbírky umělcovy rodiny a ze sbírek Moravské galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Ostravě a Muzea umění Olomouc. Výstava Musea Kampa Jiří Bielecki - Vznášení Tvorba z 60 až 90 let bude zahájena v pátek 20. května a potrvá až do 28. září.
------------------------------------------------
JIŘÍ BIELECKI
Narozen: 21. srpna 1929 v Ostravě
Zemřel: 10. března 2000 v Havířově
Studium: Průmyslová škola nábytkářská v Chrudimi (1945–1949)
Člen: Klub konkretistů (1967–1971), Svaz československých výtvarných umělců (v roce 1969 vyloučen), Unie výtvarných umělců (1991–2000)
Samostatné výstavy Galerie bratří Čapků, Praha, 1969; Galerie Tvář, Havířov, 1969; Divadlo hudby, Ostrava, 1972; Klub Pegas, Horní Suchá, 1986; Městská knihovna, Havířov, 1987; Městské kulturní středisko, Společenský dům Reneta, Havířov, 1987; Galerie výtvarného umění v Ostravě, Dům umění, 1994; Galerie Langův dům, Frýdek-Místek, 1996; Galerie Střelnice, Český Těšín, 1999; Galerie Půda, Český Těšín, 1999; Galerie Chagall, Ostrava, 1999; Dům kultury města Orlové, 2001
Realizace v architektuře
Kinetický objekt pro FOMA Ostrava, 1970
Kinetický objekt pro TONAK Ostrava, 1971
Šperkovnice, kovový reliéf pro spořitelnu v Ostravě-Zábřehu, 1975–1976
Světelná rampa pro Českou státní spořitelnu v Přerově, 1978–1980
Spoluautorství na realizacích v architektuře
Monumentální plastika vodojemu Krmelín (s Rudolfem Valentou a Karlem Traubem), 1969–1970
Svítidla a lustry pro velký sál a šatnu Polského domu v Ostravě (s Jiřím Růžičkou), 1988–1989